"Už to, že fotbal se svými požadavky na všechny složky výkonu řadí mezi nejnáročnější týmové hry, je dobrý důvod pro kvalitní zajištění péče o pohybový aparát, který je mnohdy zatěžován i těžšími úrazy, jež mohou hráče vyřadit na několik týdnů či déle z tréninkového procesu. Jaké to může mít důsledky pro jednotlivce nebo celé družstvo, si každý může jistě domyslet," říká autorka prvního dílu seriálu Mgr. Martina Eliášová, která ho pojmenovala Rozcvičení a strečink v tréninkovém procesu ve fotbale. Celý seriál vychází z její bakalářské práce.
"Přestože v dnešní době je obvykle samozřejmé zahřátí a následný strečink s rozcvičením, mnohdy tato cvičení nejsou prováděna dostatečně a správně, tudíž se jejich efekt se nedostaví a riziko poškození se přirozeně zvyšuje," dodává autorka.
Autorka doufá, že naše poznatky z tohoto seriálu budou sloužit jako inspirace či návod, zkrátka zdroj informací pro všechny, kdo mají k fotbalu blízko. Nejdříve vyšel první díl s názvem Rozcvičení ve fotbale, pak druhý díl s názvem Strečink, poté díl věnovaný metodám strečinku a naposledy článek Rozcvičení hráčů s názory trenérů.
FC Vysočina – příklad rozcvičení v rámci jedné tréninkové jednotky
Trénink začíná individuálním zahřáním (běh, abeceda). Následuje strečink, pak hlavičkování, při kterém jsou hráči rozděleni na poloviny. Trenér motivuje tým na zítřejší zápas. Na řadě je další strečink zaměřený na velké svalové skupiny. Následně se hráči dělí do dvojic a přehazují míče mezi sebou tak, že běží proti sobě přes půl hřiště. Oba mají míč. Potom jeden hází a druhý kope. Za tímto blokem je vložen další strečink. Na řadě je kopírování vedení míče prvního hráče. Ten provádí různé pohyby, které za ním běžící hráč opakuje. Navazuje protažení zaměřené na adduktory.
Potom jeden vede míč a druhý brání.
Na řadě je strečink hamstringů, adduktorů, třísel a lýtkových svalů.
Další cvičení je zaměřené na rychlost a výbušnou sílu dolních končetin. Je jím sprint přes tyče.
(2) Celé jen co nejrychleji proběhnout.
Hráči opět protahují, tentokrát přední stranu stehna.
Navazují znovu tyče.
Následuje herní kombinace zaměřená na spolupráci čtyř hráčů ve střelbě na bránu:
- hráči jsou rozděleni na poloviny – zleva a zprava.
- čtyři se rozestaví a 1. hráč přihrává na hráče 2.
- ten na jeden dotek přihrává třetímu a 3. zastaví míč
- přihraje 4. hráči, který krátce míč vede a střílí na bránu.
Až se všichni vystřídají, následuje opět strečink přední strany stehen.
Cvičení se opakuje znovu s motivací trenéra dát branku.
Následuje strečink a doplnění tekutin.
Dalším prvkem je tréninková hra, která už do rozcvičení nepatří.
Rozcvičení trvalo 35 minut. Celková doba tréninku byla 1 hodinu.
Trénink vedl trenér.
Rozcvičení brankářů
Zahřátí individuální
- strečink,
- házení míčem,
- přihrávky,
- jeden střílí na bránu, druhý chytá,
- strečink velkých svalových skupin,
- sprint od jedné tyče k druhé, u tyče výskok,
- rychlé starty v různých směrech před bránu,
- brankaři stojí naproti sobě a házejí si míč, kdy jeden klesá po výskoku do strany na zem a chytá míč,
- dvakrát podhození míče pod nohou a hod, druhý chytá,
- jeden kope, druhý chytá,
- strečink,
- chytání odraženého míče od země s výskokem,
- vyběhnutí, vrácení k brance, výskok a chycení míče,
- strečink.
Následuje společná tréninková hra.
Rychlostní a akcelerační schopnosti představují v moderním fotbale klíčový výkonnostní faktor, který často rozhoduje o úspěchu jednotlivce i celého týmu. Systematické testování rychlostních parametrů umožňuje trenérům objektivně posoudit aktuální úroveň hráčů, sledovat jejich vývoj a cíleně upravovat celé tréninkové procesy nebo konkrétní rychlostní cvičení. V současné době existuje široké spektrum testů, od jednoduchých lineárních sprintů po komplexní multidimenzionální protokoly, které simulují specifické herní situace ve fotbale. 
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních 
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo 
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu. 
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice 
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci 
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají 
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni. 
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.