Vytisknout
Vzdělávání trenérů
Zobrazení: 2581

Každý fotbalový trénink je z metodického hlediska organizován určitou formu. Metodicko-organizační formu, jednotlivých cvičení nebo celých sérii a bloků cvičení, je možné rozdělit z hlediska vytvořených podmínek za kterých cvičení probíhá a o toho, jakou činnost trénující hráči během cvičení nebo her provádí.

Za vytvořené podmínky cvičení je možné považovat velikost hrací plochy, počet hráčů, rozestavení, organizaci cvičení, cirkulaci a pohyb hráčů během cvičení. Obsah činnosti kterou hráči provádí může a nemusí být limitován přítomností soupeře, může probíhat v předem stanovených nebo naopak podmínkách proměnlivých.    

    

Při přípravě tréninku trenér musí vždy respektovat věkovou kategorii, počet hráčů, jejich zdravotní stav, stav trénovanosti, herní a tréninkové vytížení a cíle které trenér v tréninkovém procesu sleduje. V návaznosti na to je na trenérovi vybrat pro jednotlivé části tréninku správnou tréninkovou formu, kdy v běžné tréninkové jednotce se využívá především skupinová a hromadná/týmová forma

 

Ve fotbalovém tréninku se v různém rozsahu používají následující metodicko-organizační formy:

 

Průpravná cvičení:

Průpravná cvičení mají jasně definovanou organizaci, je předem jasné jak, kdy a kam se hráči budou pohybovat, přihrávat nebo vést míč. Průpravná cvičení jsou charakterizována nepřítomností soupeře, případně pouze fiktivního a pasivního soupeře a předem určenými herními podmínkami. Náročnost a obtížnost cvičení je možné zvýšit tím, že přesně stanovené pravidla mohou být částečně proměnlivé. To znamená, že hráč nemusí vždy přihrát doprava, ale může doprava i doleva.

Průpravná cvičení se používají při nácviku a zdokonalení individuálních herních činností, cvičení by neměla být extra složitá. Tato forma, při nepřítomností soupeře a předem stanovených podmínek hráči umožňuje se zcela soustředit a opakovat konkrétní herní činnost nebo jejich sled.

 

Příklady průpravných cvičení:

 


Herní cvičení:

Hlavním znakem herních cvičení je přítomnost proaktivně nebo aktivně bránícího soupeře, podmínky mohou být během cvičení buď předem stanovené nebo naopak proměnlivé. Z hlediska počtu hráčů herní cvičení buď probíhají na vyrovnaného počtu hráčů s míčem a bez míče, s převahou útočících nebo naopak bránících hráčů, případně s vyrovnaným počtem hráčů, kteří mají možnost spolupracovat s neutrálními hráči, kteří jsou v anglické terminologii označování jako "Joker".

Požadované chování útočníků i obránců by mělo být předem jasně stanoveno, stejně jako doba trvání nebo počet opakování. Je třeba dbát na dostatečně intenzivní činnost bránících hráčů, která donutí hráče s míčem k větší kreativitě a kvalitě provedení.  


Příklady herních cvičení:

 


Průpravné hry:

Průpravnou hru je možné charakterizovat přítomností soupeře a nepřetržitým herním dějem, který se svými podmínkami blíží nebo je téměř totožný jako v utkání. Během průpravné hry jednotlivé týmy průběžně střídají roli týmu s míčem a bez míče, zapojují se do útočné i obranné fáze, podle herní situace se mění i role jednotlivých hráčů.

V souladu s cíli, které v průpravné hře trenér sleduje je možné upravit podmínky a pravidla, za kterých průpravná hra probíhá. Je možné měnit počet hráčů v jednotlivých týmech, velikost herního prostoru, stejně jako interval zatížení a odpočinku. Úpravou těchto podmínek je možné docílit, aby s v průběhu průpravné hry zvýšila četnost některých herních činností, které je třeba zlepšovat v podmínkách blížících se mistrovskému utkání.

 

Příklady průpravných her:

 

 

Pohybové hry:

Pohybové hry jsou obvykle organizačně nejjednodušší a jejich použití je obvykle nejčastější při nácviku pohybu hráčů bez míče, formou různých štafet, honiček, soutěží, případně i pohybových činností, které mají úpolový charakter.

Pohybové hry pomáhají s rozvojem pohybových schopností hráčů, na základní úrovni pak i při pohybu s míčem. Například honičky a baby, kdy hráč vede míč.

 

Příklady pohybových her:


Trenérské poznámky:

V článku Pravidla a omezení pro hry a cvičení jsme publikovali 10 možných pravidel co hráči v cvičeních a hrách mohou a nemohou dělat. Zavedením těchto pravidel se v cvičeních budou objevovat konkrétní herní situace a tím se v tréninku zaměříte na rozvoj určitě herní oblasti. 

Při stanovování velikosti herního prostoru je třeba mít vždy v patrnosti věkovou kategorii pro kterou je trénink připraven, počty hráčů kteří jsou zapojení do cvičení, intenzitu které chce trenér dosáhnout a hlavní cíl cvičení. V článku Velikost hřiště pro tréninkové hry a cvičení uvádíme doporučené rozměry herního prostoru pro cvičení a hry buď s brankami nebo bez branek. To vše doplněné do příklady. 


TIP REDAKCE