SERIÁL Sledováním různých tréninkových jednotek u různých trenérů se stále utvrzujeme v tom, že trenéři připravují úvodní a průpravnou část tréninkové jednotky stereotypně. Obvykle skládá pouze z běhu (obvykle okolo hrací plochy) s různou požadovanou intenzitou. Proto se autor portálu fotbalových trenérů www.trenink.com trenér Vladan Pražák rozhodl uveřejnit celou sérii jednoduchých cvičení, které by měly hráčům, ale i trenérům tuto část tréninku zpestřit.
Čtrnáctý díl seriálu cvičení určených pro úvodní část tréninkové jednotky, které navazuje na předchozí části [1] [2] [3] [4] [5] [6] [7] [8] [9] [10] [11] [12] [13] rozšiřuje seriál dříve publikovaných jednoduchých cvičení. Cvičení je pojmenováno Přihrávky ve trojici v pohybu přes šířku hřiště, jedná o třetí variantu. Pro cvičení potřebujeme prostor poloviny hrací plochy. V cvičení dbáme především na spolupráci trojice hráčů a dobré načasování přihrávek s využitím dvojice míčů.
Cvičení zařazujeme do úvodní nebo průpravné části tréninkové jednotky. Cvičení zvládnou všechny věkové kategorie od starších hráčů přípravek až po dospělé. Cíl průpravného cvičení:
Cílem cvičení, které zařazuje vždy do úvodní nebo průpravné části tréninkové jednotky, je připravit organismus hráčů na následující zatížení v hlavní části tréninkové jednotky. Dbáme především na součinnost mezi trojicí hráčů, výměnu místa a kvalitu přihrávky.
Popis cvičení:
- cvičení probíha na polovině hrací plochy
- hráči celého týmu jsou rozdělení do trojic
- oba dva krajní hráči z trojice mají míč
- hráči ve trojici si přihrávají míč v pohybu přes šířku hřiště
- tam se otočí a provádějí kombinaci zpět
- kombinaci zahajuji oba dva krajní hráči, kteří vedou míč v před
- středový hráč se snimi drží v jedné řadě
- levý hráč po krátkém vedení míče přihrává před sebe
- a běží do středu trojice
- hráč ze středu si běží pro přihrávku do levé strany
- a pokračuje s míčem vpřed
- hráč který běží do středu si jde pro přihrávku od pravého hráče
- hráč ze středu přijme míč
- a navádí ho do pravé pozice
- hráč z pravé pozice pro míč od třetího hráče
- který přihrál vpřed levý hráč
- kombinace se opakuje
- po přeběhnutí poloviny hrací plochy si hráči vymění pozice
Varianty:
- v případě, že trenér má k dispozici celé hřiště, kombinace probíhá v tomto prostoru
- hráči volí různé druhy přihrávek
- v případě mladších věkových kategoriích je možné cvičení provádět rukou na menším prostoru
- hráči míč přihrávají svojí "slabší" nohou
- trojice nemusí běhat za sebou, ale mohou i protisměrně
Pomůcky:
- 2x míč
- případně rozlišovací trika
Rychlostní a akcelerační schopnosti představují v moderním fotbale klíčový výkonnostní faktor, který často rozhoduje o úspěchu jednotlivce i celého týmu. Systematické testování rychlostních parametrů umožňuje trenérům objektivně posoudit aktuální úroveň hráčů, sledovat jejich vývoj a cíleně upravovat celé tréninkové procesy nebo konkrétní rychlostní cvičení. V současné době existuje široké spektrum testů, od jednoduchých lineárních sprintů po komplexní multidimenzionální protokoly, které simulují specifické herní situace ve fotbale. 
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních 
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo 
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu. 
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice 
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci 
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají 
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni. 
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.