Dnes na stránkách portálu fotbalových trenérů trenink.com se budou odborníci ze Zdravotnické záchranné služby Podbořany MUDr. Lenka Hodková a Jiří Břečka DiS., ve druhém článku seriálu Krvácení, zabývat právě problematikou krvácení, tak jako v prvním díle.Doposud již na stránkách vyšlo několik článků z problematikou první pomoci - Termická poranění - poškození chladem, Šokové stavy a naposledy Poruchy dýchání, dušnost, dechová nedostatečnost.
V minulém článku jsme hovořili o druzích krvácení, o příznacích, která jednotlivá krvácení mohou provázet. Dnes budeme probírat konkrétní druhy krvácení a první pomoc, tedy to, jakým způsobem postiženého člověka ošetříme.
Drobná povrchová krvácení – odřeniny
Jedná se o krvácení z vlásečnic, jeho velikost odpovídá sedřené ploše. Toto poranění je bolestivé, rána může pálit. První pomoc: ránu omyjeme nejlépe tekoucí pitnou vodou, můžeme použít i peroxid vodíku. Podle velikosti rány můžeme sterilně překrýt, zalepit náplastí, lze použít i mastný tyl, který působí hojivě a nevíc se k ráně nepřilepí. Je možné nechat vyčištěnou ránu i otevřenou (záleží na velikosti) nebo postiženého dopravit k odbornému ošetření na chirurgii (velmi znečištěná rána).
Krvácení z ran
Rozeznáváme několik druhů ran: rány sečné, řezné, bodné, tržné, tržně zhmožděné, střelné a kousnuté. Podle typu ran můžeme usuzovat na rozsah krvácení. Nejméně krvácet bude nejspíš rána bodná, zatímco rána tržně zhmožděná – například po pádu z kola na asfaltovou vozovku, bude krvácení značné, stejně jako značné může být i znečištění.
První pomoc: ránu vyčistíme a vydezinfikujeme dostupnými prostředky, tedy vypláchneme pitnou vodou, eventuelně použijeme peroxid. Pamatujme zásadní věc, že do otevřené rány nelijeme nic, co bychom si nedali do oka. Takže například jodovou dezinfekci nebudeme lít do otevřené rány. Pokud rána krvácí minimálně, stačí sterilní krytí.
Krvácí-li rána víc, buď tmavou krví, nebo jasně červenou, jedná se nejspíš o velké žilní nebo tepenné krvácení. V takovém případě nepostačí pouze jedna vrstva sterilního krytí, ale musíme použít několik vrstev, tedy vytvořit takzvaný tlakový obvaz.
V současné době se již nepoužívá na krvácející ránu škrtidlo. Nedokážeme-li zastavit krvácení například z poraněné tepny tlakovým obvazem, lze stlačit jednoduše krvácející tepnu přímo v ráně prstem. Takovým způsobem se například staví krvácení z tepen na krku, protože na krku nelze stáhnout dokola obvaz! Pokud může zachraňující užít ke své ochraně gumové rukavice, je to vždy ideální a správné. Další ošetření rány přenecháme odborníkům. Podle druhu rány je mnohdy nutné i přeočkování proti tetanu. Pamatujme, že velmi krvácí rány na hlavě, v obličeji a na rukou, byť rozsahem nemusí být velké.
Krvácení z nosu
Vzniká buď úrazovým mechanismem, nebo při poškození nosní sliznice, například rýmou, nebo u vysokého krevního tlaku, či u osob s poruchou krevní srážlivosti. Jsou lidé, kteří mají ke krvácení sklon. V těchto případech jde o krvácení z určitého místečka na nosní přepážce, kde jsou velmi tenké cévky, náchylné k prasknutí.
Pokud jde o úrazový mechanismus, krvácet může jakákoli část nosu, který může být i zlomen. Krvácením z nosu se může projevit i úraz hlavy! Ošetření přenecháme chirurgům. Pokud dojde ke krvácení z nosu z ostatních příčin, pak existuje způsob, kterým krvácení můžeme spolehlivě zastavit. Problém budou tvořit krvácivé choroby a hypertenze,u nichž musíme léčit základní příčinu.
První pomoc: postiženého posadíme, vyzveme, aby vysmrkal všechno, co má v nose (krev a již vytvořené sraženiny – organismus se totiž snaží poškozenou cévu okamžitě ucpat zátkou), potom si bude stlačovat nosní křídla (měkkou část nosu) proti nosní přepážce přibližně 10 minut. Stlačovat musí nosní křídla, nikoli kořen nosu, jak je mylně uváděno. Kořen nosu je tvořen kostí a ta nejde stlačit, navíc u kořene nosu není místo odkud postižený krvácí. Hlavu necháme v mírném předklonu, nikdy ji nezakláníme, protože krev začne stékat do krku a postižený ji bude polykat. V žaludku bude dráždit a vyvolávat zvracení. Chlazení zátylku je přežitek, má spíš psychologický podtext. Po uplynutí 10 minut by měl nos přestat krvácet. Tak je tomu ve většině případů. Není-li tomu tak a krvácení přetrvává, pak musíme vyhledat lékaře (pohotovost, chirurgie, záchranná služba). V takovém případě totiž nejde o jednoduchou příčinu.
Krvácení z ucha
Je doprovodným příznakem zlomeniny lebky. Vždy se jedná o závažný stav, pokud nedojde ke krvácení poraněním zvukovodu či bubínku při pokusu o čištění ucha nebo při dětských „hrách“.
První pomoc: Postiženého uložíme do klidové polohy nejlépe v polosedu, ucho sterilně překryjeme gázou, která bude odsávat krev i mozkomíšní mok, které vytékají z ucha. Nesnažíme se ucho ucpat! Vždy zavoláme odbornou pomoc.
Krvácení z trávicího traktu
Nejčastěji se jedná o krvácení z prasklého žaludečního či dvanáctníkového vředu, eventuelně z jícnových varixů. O svém onemocnění dotyčný buď ví, anebo může jít o první projev nemoci. Postižený zvrací krev – obvykle červenou, pokud v žaludku krev zůstane déle, dojde k jejímu natrávení a pak zvrací takzvanou kávovou sedlinu.
První pomoc: postiženého uložíme do polosedu a okamžitě podle stavu zavoláme odbornou pomoc. Jícnové varixy či prudké krvácení z vředu jsou životohrožující stavy! Nedáváme nic jíst ani pít, netlumíme ničím bolesti!
Gynekologické krvácení – vaginální
Toto krvácení může způsobit potrat, nádor, poranění, odloučení placenty. Z gynekologických cest odchází krev a koagula. Postiženou uložíme na záda a podložíme dolní část těla (dolní končetiny a pánev), aby byla výš než hlava. Opět urychleně přivoláme pomoc.
Krvácení z kostí
Nesmíme zapomínat, že člověk se zlomeninou kostí může být také ohrožen krvácením, krevní ztrátou, ačkoli se nejedná o otevřenou zlomeninu. Kost má totiž bohatě prokrvenou kostní dřeň. Zlomenina stehenní kosti může znamenat ztrátu až 2 litů krve! Proto se snažíme zlomeniny znehybnit a včas zavolat odbornou pomoc.
Pro trenérský portál www.trenink.com tento článek zpracovali:
MUDr. Lenka Hodková a Jiří Břečka,DiS.
Zdravotnická záchranná služba Podbořany
{comment}

Rychlostní a akcelerační schopnosti představují v moderním fotbale klíčový výkonnostní faktor, který často rozhoduje o úspěchu jednotlivce i celého týmu. Systematické testování rychlostních parametrů umožňuje trenérům objektivně posoudit aktuální úroveň hráčů, sledovat jejich vývoj a cíleně upravovat celé tréninkové procesy nebo konkrétní rychlostní cvičení. V současné době existuje široké spektrum testů, od jednoduchých lineárních sprintů po komplexní multidimenzionální protokoly, které simulují specifické herní situace ve fotbale.
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo
Ořechy a semena nejsou jen drobnou pochoutkou – pro fotbalisty představují cennou složku stravy, která může podpořit výkon na hřišti i urychlit regeneraci po náročném zápase. Tyto výživové poklady jsou plné zdravých tuků, bílkovin,
V moderním fotbale hraje správná
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci
Koordinační a obratnostní schopnosti představují v moderním fotbale klíčový výkonnostní faktor, který ve spojení s rychlostí a reaktivitou rozhoduje o úspěchu hráče v herních situacích. Zatímco
Konec podzimní části fotbalové sezóny přináší pro mnoho týmů zásadní změnu herních podmínek. Zatímco během podzimu hráči trénovali a hráli utkání na přírodní trávě, tak konec podzimu, zimní příprava a úvodní jarní část soutěže obvykle z velké části probíhají na umělém trávníku (UMT). Tento přechod, který patří k nejcitlivějším obdobím v ročním tréninkovém cyklu každého fotbalového týmu a není pouze organizační a technickou záležitostí, ale představuje významný fyziologický a biomechanický zásah do tréninkového procesu.
Rychlost, obratnost, koordinace a celková hbitost hráčů patří mezi klíčové faktory úspěchu v moderním fotbale. Zatímco profesionální kluby investují miliony do sofistikovaných systémů pro měření výkonnosti, amatérští a poloprofesionální trenéři často spoléhají na subjektivní pozorování nebo jednoduché stopky s výraznou chybovostí.