Schopnost hráčů vymanit se z presinkové situace soupeřových hráčů, například v herní mikrosituaci 2:2, často rozhoduje o tom zda útočná akce skončí úspěchem nebo naopak. Herní cvičení Brazilský presink 2:2, jehož cílem je naučit hráče eliminovat napadání soupeře, navazuje na cvičení pro dvě trojice hráčů s názvem Brazilský presink 3:3, ve kterém sledujeme stejný cíl, naučit hráče eliminovat napadání soupeře a pokračovat v útočné akci.
Herní cvičení, které by mělo probíhat maximální intenzitou, je vhodné zařadit na začátek hlavní části tréninkové jednotky. Cvičení je určeno pro věkové kategorie od starších žáků po dospělé.
Tipy na cvičení zaměřené na řešení situace 2:2
- Přeskakovaná v kruhu 2:2
- Soubojová situace 2:2 do odvrácených branek
- Souboj 2:2 s pohyblivými narážeči
Cíl herního cvičení:
Cílem herního cvičení je naučit hráče držící míč prosadit se proti napadajícím hráčům, kteří se pokouší vytvořit presinkovou situaci na malém prostoru s cílem získat konstruktivně míč a zahájit vlastní útočnou akci. Při případném zisku míče obránci bez míče se pak napadající hráči okamžitě pokouší o finální přihrávku, protiútok a zakončení do druhé branky.
V průběhu cvičení po hráčích požadujeme maximální intenzitu v průběhu, jak od obránců, tak od útočících hráčů.

Organizace herního cvičení:
- prostorem herního cvičení je obdélník
- rozměry herního prostoru jsou 25x18 metrů
- rohy herního prostoru jsou vyznačeny pomocí met
- před každou z branek je 6 metrová koncová zóna
- hra je určena pro:
(a) 4 hráče do pole
(b) 2 brankáře
- hráči jsou rozdělení na dva barevně odlišené týmy 2:2 (červení/žlutí)
- brankáři chytají v brankách
- hráči do pole každého týmu jsou rozestavení následovně:
(a) jeden z hráčů ve středu obranné zóny
(b) jeden hráč v krajním rohu útočné koncové zóny
- hráči v útočných zónách jsou postaveni diagonálně
- hráč každého týmu na útočné zóně má u nohy míč

Popis herního cvičení:
- akci zahajuje trenér, který urči tým, který bude zahajovat akci
- hráč z útočné zóny přihrává zpět na hráče ve středu obranné zóny
- v tento okamžik dvojice napadajících hráčů vytváří presinkovou situaci na hráče s míčem
- cílem hráčů s míčem je zakončit akci vstřelením branky
- útočící hráči mají limit 15 vteřin na zakončení
- bránící hráči se pokouší o konstruktivní odebrání míče
- v případě zisku míče mají bránící hráči dalších 15 vteřin na zakončení

Tip na cvičení se zaměřením na situace tři na tři (3:3):
Varianty:
- je možné upravit:
(a) velikost herního prostoru (zvětšit/zmenšit)
(b) velikost koncových zón (zvětšit/zmenšit)
- všichni hráči ve středovém prostoru mají omezený počet doteků (2,3)
- hráči akci zahajují autovým vhazováním
- bránící hráči po odebrání míče musí míč zašlápnout na obvodu
Pomůcky:
- 2x velká branka
- 8x míč
- 4x rozlišovací trika (2 barvy)
- 8x mety (kužely, kloboučky)
TIP REDAKCE

Rychlostní a akcelerační schopnosti představují v moderním fotbale klíčový výkonnostní faktor, který často rozhoduje o úspěchu jednotlivce i celého týmu. Systematické testování rychlostních parametrů umožňuje trenérům objektivně posoudit aktuální úroveň hráčů, sledovat jejich vývoj a cíleně upravovat celé tréninkové procesy nebo konkrétní rychlostní cvičení. V současné době existuje široké spektrum testů, od jednoduchých lineárních sprintů po komplexní multidimenzionální protokoly, které simulují specifické herní situace ve fotbale.
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu.
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni.
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.