Skoro tomu jsou přesně tři roky, co čtenáře portálu fotbalových trenérů trenink.com zaujal trenér Vladan Pražák svým čtyřdílným [1] [2] [3] [4] seriálem Moderní pojetí fotbalu, kde velice poutavě popsal rozestavení, způsob a organizaci hry londýnského Arsenalu.
Na jaře letošního roku plzeňský mládežnický trenér Jakub Havránek popsal ve čtyřech článcích [1] [2] [3] [4] hru jednoho z nejefektivněji hrajícího týmu ze Španělska - FC Barcelona. Zaměřil se na na útočnou a obrannou fázi hry, typickou útočnou kombinaci a pohyb hráčů v pokutovém území těsně před zakončením většiny útočných akcí.
Dnes se autor Vladan Pražák zaměřil na defenzivní hru mužstva, respektive na taktickou realizaci nácviku v tréninkových jednotkách. Na konci minulého roku vyšel první díl seriálu.
Záměr:
Prostřednictvím organizace v obraně (kompaktní udržování obranného tvaru do hloubky i šířky hřiště, aktivní obrana herního prostoru i hráčů soupeře při vysoké mentální koncentraci) dosáhnout vysokého počtu konstruktivně získaných míčů a zabránit soupeři vytvářet střelecké situace.
Kritická místa praktické demonstrace:
- udržování vzdáleností mezi hráči
- obsazování herního prostoru v kompaktním bloku
- vzájemný koučink hráčů
- agresivní chování v osobních soubojích
Popis cvičení (2):
- družstvo v obraně zaujímá základní rozestavění ve dvou řadách v zóně
- proti nim 4 útočníci s míčem v šířkovém postavení
(1) Bránicí hráči se snaží přesouvat k soupeři s míčem
(2) Nejbližší obránce obsazuje soupeře s míčem, jeho spoluhráči ho zajišťují v odpovídajících odstupech.
(3) Při obsazení soupeře v křídelním prostoru, vzdálenější střední obránce zaujímá postavení poněkud hlouběji, aby jistil eventuální dlouhé míče do centra za obranu.
(4) Vzdálenější krajní obránce „jistí“ diagonální míče a stojí poněkud "výše" (2 – 3m), aby střední obránce mohl vystoupit a hrát na ofsajd (tzv. postavení do háku).
(5) Útočníci si přihrávají míč do šířky, hráč s míčem zpomalí činnost, aby obránci mohli zaujmout ideální obranné postavení.
(6) Při centrálním postavení míče, hráči v obraně vytvářejí obranný trojúhelník (druhý obrázek), odpovídající středový hráč atakuje hráče s míčem mírně ze strany v obranném střehu (postojem nutí útočníka přihrát do strany zamýšleným směrem).
(7) S přihrávkou útočníků do strany, hráči v obraně upravují postavení (vysunutý středový hráč se vrací do zajišťujícího postavení, na hráče s míčem se vysouvá další středopolař). Trenér reaguje a koriguje správnost zaujímání postavení.
Speciální pokyny:
- sledovat pohyb spoluhráčů a míče
- pohyb vpřed do postavení v obranném střehu
- pohyb vzad na předních částí chodidel ("lehké nohy") s udržením přehledu o soupeři
Pomůcky:
- 8x mety (kloboučky, kužely)
- rozlišovací trika (2 barvy)
- 1x míč
Rychlostní a akcelerační schopnosti představují v moderním fotbale klíčový výkonnostní faktor, který často rozhoduje o úspěchu jednotlivce i celého týmu. Systematické testování rychlostních parametrů umožňuje trenérům objektivně posoudit aktuální úroveň hráčů, sledovat jejich vývoj a cíleně upravovat celé tréninkové procesy nebo konkrétní rychlostní cvičení. V současné době existuje široké spektrum testů, od jednoduchých lineárních sprintů po komplexní multidimenzionální protokoly, které simulují specifické herní situace ve fotbale. 
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních 
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo 
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu. 
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice 
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci 
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají 
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni. 
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.