Zakončení akce střelbou, které přechází zatížení v podobě kombinace a intenzivního pohybu hráčů za míčem, jsme se věnovali v první části cvičení a zaměřili jsme se především na rovnováhu mezi herní a kondiční složkou, podobně jako v cvičení Střelba z boku s Xabi Alonso.
Druhý díl cvičení Přihrávkový slalom se střelbou se volně inspiroval pátou částí cvičení Skotské běhy s míčem, ale mnohem více akcentujeme efektivitu v zakončení z prostoru pokutového území.
Herním prostorem je šestina standardní hrací plochy. Cvičení je organizováno proudovou metodou. Minimální počet hráčů do pole je pět s jedním brankářem.
Cíl průpravného cvičení:
Cílem cvičení je nácvik zakončení z prostoru uvnitř pokutového území, kterému předchází individuální navedení míče do výhodné střelecké pozice. Navedení míče do zakončení předchází opakované přihrávky a kombinace hráčů ve slalomu, tak aby všichni hráči zapojení do cvičení byli aktivní. Proti prvnímu dílu dostává mnohem větší prostor kombinace trojice hráčů.
Organizace průpravného cvičení:
- na brankové čáře je postavena branka (přenosná)
- vlevo od branky je postaven slalom
- slalom se skládá ze dvou dvojic kuželů
- dvě řady kuželů jsou od sebe vzdáleny 12 metrů
- mezi kužely je vzdálenost 16 metrů
- řada kuželů blíže brance je odsazena od brankové čáry o 8 metrů
- dvacet metrů před brankou je postavena zapichovací tyč
- cvičení je určeno pro:
(a) 5 hráčů do pole (A-E)
(b) 1-2 brankáře (G)
- u prvního kuželu stojí hráči (A) a (E) s míčem
- u druhého kuželu je hráč (B)
- u třetího kuželu stojí hráč (C)
- u čtvrtého hráče stojí zakončující hráč (D)
Popis průpravného cvičení:
- hráč (A) přihrává na hráče (C) a běží směrem na hráče (B)
- hráč (C) prvním dotykem naráží míč na rozběhnutého hráče (A)
- hráč (A) přihrává na hráče (B)
- hráč (A) po odehrání míče přebíhá na pozici hráče (B)
- hráč (B) míč posouvá na hráče (D) a rozbíhá se proti hráči (C)
- hráč (D) prvním dotykem naráží míč na hráče (B)
- hráč (D) po odehrání míče je v pohybu směrem do hloubky pole
- hráč (B) přihrává jedním dotekem na hráče (C)
- po odehrání míče hráč (B) přebíhá na pozici hráče (C)
- hráč (C) míč přijme a vede ho směrem na hráče (D)
- po krátkém vedení míče hráč (C) dává finální přihrávku na hráče (D)
- po přihrávce hráč (C) přebíhá na pozici hráče (D)
- zakončující hráč (D) míč přijme a vede ho okolo zapichovací tyče
- po navedení míče do pokutového území akci zakončuje
- po zakončení se hráč (D) přesouvá mezi rozehrávající hráče
- další akci zahajuje hráče (E)
- cvičení se opakuje
Tipy na související cvičení:
Varianty:
- je možné upravit rozestupy kuželů ve slalomu
- zakončující hráč obhazuje zapichovací tyč
- cvičení je možné zahájit autovým vhazováním
- ve slalomu je více pozic (6,8)
- slalom je možné postavit z druhé strany branky
- cvičení je určeno maximálně pro 8 hráčů do pole
- je možné provádět cvičení (přihrávky, střelba) "slabší" nohou
- hráči soutěží o větší počet vstřelených branek
- všechny varianty cvičení jsou ve videoukázce na YouTube
Pomůcky:
- 1x branka (přenosná)
- 4x kužely (mety, kloboučky)
- 1x zapichovací tyč
- 8x míč
- rozlišovací trika
TIP REDAKCE
Rychlostní a akcelerační schopnosti představují v moderním fotbale klíčový výkonnostní faktor, který často rozhoduje o úspěchu jednotlivce i celého týmu. Systematické testování rychlostních parametrů umožňuje trenérům objektivně posoudit aktuální úroveň hráčů, sledovat jejich vývoj a cíleně upravovat celé tréninkové procesy nebo konkrétní rychlostní cvičení. V současné době existuje široké spektrum testů, od jednoduchých lineárních sprintů po komplexní multidimenzionální protokoly, které simulují specifické herní situace ve fotbale. 
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních 
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo 
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu. 
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice 
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci 
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají 
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni. 
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.