Autorem dnešního článku na stránkách web magazínu fotbalových trenérů trenink.com je Martin Valášek, student Univerzity Palackého v Olomouci obor Management sportu a trenérství a současně hráč pohybující se na úrovní profesionálních soutěží. Inspiraci pro dnešní příspěvek autor čerpal od trenéra Ivana Galáda v průběhu podzimní části sezóny 2007/2008 v klubu FC Senec hrajícího slovenskou Corgoň ligu.Dnešní článek Souhra a držení obranného bloku pětičlenné záložní řady je zaměřen především na soudržnost a součinnost středové záložní řady, dbáme na především na komunikaci mezi jednotlivými hráči i v rámci celého bloku. Cílem je zabránit kolmým průnikovým přihrávkám, podobně jako v cvičení Václava Mrázka s názvem Bránění prostoru.
Cvičení je vhodné pro všechny věkové kategorie od mladších žáků. Další cvičení s problematikou zaměřenou na zajišťování, posuny a komunikaci jsou Dobývání hradu, pro jednotlivce pak Vykrývání prostoru v trojúhelníku.
Cíl průpravného cvičení:Cílem průpravného cvičení je zvyšovat úroveň souhry pětičlenné záložní řady, držení příslušných pozic formace jednotlivými hráči, eliminovat snadné překonání středního pásma hřiště, posun bloku v závislosti na pozici míče.
Popis průpravného cvičení:
- z met vytvoříme čtverec, ve kterém nácvik probíhá
- ten následně rozdělíme na tři obdélníky
- ve středním obdélníku je pětičlenná záložní formace
- v krajních obdélnících:
(a) čtyřčlenná obranná formace
(b) pětičlenná kombinovaná formace útočníci, záložníci
- hráči se mohou pohybovat pouze ve svém vymezeném obdélníku
- cílem cvičení:
(a) pro tým v krajních obdélnících překonat prostřední obdélník přihrávkou po zemi
(b) a přepravit tak míč z jednoho krajního obdélníku do druhého
(c) pro formaci v prostředním obdélníku zabránit v překonání jimi bráněného prostoru
- po zachycení míče střední formací se vrací míč zpět jednomu z týmů z krajních obdélníků
- za každé přenesení míče má tým z krajních obdélníků bod
- za každé zachycení míče má prostřední tým bod
Varianty:
- modifikace velikosti obdélníků (čím širší a kratší tím náročnější)
- omezení počtu přihrávek po kterém musí následovat přenesení míče
- například po 6 přihrávkách v krajním obdélníku musí následovat přihrávka do druhého krajního obdélníku
- jeden hráč z prostředního týmu (pětičlenné záložní formace) smí vystoupit a atakovat hráče v krajním obdélníku
- až po jeho návratu zpět smí vystoupit jiný hráč a opět atakovat
- prostřední obdélník musí být překonán převedením míče
- po zachycení míče střední formací dojde k výměně formací
- formace z krajního obdélníku, která způsobila ztrátu jde bránit a naopak (princip baga)
Poznámky:
- celé skupiny i jednotliví hráči se v průběhu cvičení mění
- IZ: 4-8 min
- IO: 3min
- PO: 2-3x
Pomůcky:
- 12x kužele (mety)
- 1x-5x míč
- rozlišovací trika
{comment}

Rychlostní a akcelerační schopnosti představují v moderním fotbale klíčový výkonnostní faktor, který často rozhoduje o úspěchu jednotlivce i celého týmu. Systematické testování rychlostních parametrů umožňuje trenérům objektivně posoudit aktuální úroveň hráčů, sledovat jejich vývoj a cíleně upravovat celé tréninkové procesy nebo konkrétní rychlostní cvičení. V současné době existuje široké spektrum testů, od jednoduchých lineárních sprintů po komplexní multidimenzionální protokoly, které simulují specifické herní situace ve fotbale.
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu.
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni.
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.