"Zakončení útočné akce není pouze samotná střelba, ale také schopnost hráčů přjmout míč, najít si volný prostor a vytvořit si výhodnou střeleckou pozici," říká autor příspěvku na www.trenink.com.
Autorem dnešního článku je editor těchto stránek Jiří Formánek, který mu dal jméno Zakončení po přijmutí míče zády k brance, stejně jako v případě první části. Po hráčích požadujeme správné načasování přihrávek a efektivitu v zakončení.
Při úpravě velikosti herního prostoru je možné cvičení využít i v tréninku přípravek a mladších žáků. Cvičení zařazujeme do hlavní nebo závěrečné části tréninku.
Cíl průpravného cvičení:
Cílem průpravného cvičení je naučit hráče přijmout míč zády k brance soupeře, navést si míč podél pokutového území a přihrát míč spoluhráči do zakončení. současně hráč musí hráč v rychlém sledu přijmout míč a zakončit útočnou akci střelbou. Cílem je naučit hráče vyřešit tuto situaci v rychlosti, bez napadání bránících hráčů, ale ve spolupráci se spoluhráči.
Organizace průpravného cvičení:
- herním prostorem je území dvou velkých vápen
- na koncových čárách jsou postaveny branky
- na úrovni hrany pokutového území jsou dvě umístěny dvě zapichovací tyče
- tyče jsou na úrovni prodlouženého malého vápna
- cvičení je určeno pro:
(a) 2 brankáře
(b) 8-12 hráčů do pole
- hráči do pole jsou rozdělení na dva týmy
- týmy jsou barvně rozlišené
- brankáři chytají v brance
- oba dva týmy stojí na brankové čáře, proti zapicovací tyči
- druhý hráč ze zástupu má k dispozici míč
Popis průpravného cvičení:
- cvičení zahajují oba dva týmy současně
- akci zahajuje první hráč v zástupu, který obíhá tyč
- zapicovací tyč obíha ze středu herního prostoru
- tak aby se po oběhnutí dostal do krajního prostoru
- druhý hráč zástupu poté přihrává na prvního hráče
- hráč ve středu míč přijme
- krátce ho navádí podél hrany pokutového území
- přihrává finální přihrávku na spoluhráče z druhé strany
- vzápětí hráč přijímá přihrávku od spoluhráče a sám svou akci zakončuje
- poté se cvičení opakuje
Varianty:
- týmy soutěží o větší počet vstřelených branek
- hráči přihrávku, vedení míče i zakončení provádí "slabší" nohou
- lze manipulovat s umístěním zapichovacích tyčí
- lze upravit velikost herního prostoru
- hráči musí akci zakončovat prvním dotykem v pokutovém území
- týmy se s akcí střídají, cvičení neprobíhá souběžně
Pomůcky:
- 2x branka
- 10x míč (pro skupinu 4 hráčů)
- 6x kužely (kloboučky, velké kužely)
- rozlišovací trika (2 barvy)
Rychlostní a akcelerační schopnosti představují v moderním fotbale klíčový výkonnostní faktor, který často rozhoduje o úspěchu jednotlivce i celého týmu. Systematické testování rychlostních parametrů umožňuje trenérům objektivně posoudit aktuální úroveň hráčů, sledovat jejich vývoj a cíleně upravovat celé tréninkové procesy nebo konkrétní rychlostní cvičení. V současné době existuje široké spektrum testů, od jednoduchých lineárních sprintů po komplexní multidimenzionální protokoly, které simulují specifické herní situace ve fotbale. 
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních 
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo 
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu. 
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice 
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci 
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají 
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni. 
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.