Zakončení z prostoru pokutového území jsme se věnovali například v cvičeních Střelba po naražení a po příčné přihrávce nebo Turecká střelba po kombinaci a tandemu, kde je cílem připravit prostor pro zakončení hráči, který sbíhá z krajního prostoru.
Cvičení s názvem Kombinace na třetího se zakončením je opět zaměřeno na střelbu z prostoru odkud statisticky padá nejvíce branek, navíc zakončující hráč zakončuje prvním nebo druhým dotekem po přihrávce od třetího hráče, který je zapojen do přípravné kombinace. Cvičení zvládnou hráči věkové kategorie mladších žáků.
Cíl průpravného cvičení:
Cílem střeleckého cvičení je nácvik přípravné kombinace z prostoru těsně před a uvnitř pokutového území. Výsledkem kombinace je uvolnění zakončujícího hráče. Finální přihrávka na střílejícího hráče, který útočnou kombinaci zakončuje, jde vždy od třetího hráče. Zakončující hráč střílí prvním dotekem.
Organizace průpravného cvičení:
- herním prostorem je prostor dvou pokutových území
- rohy herního prostoru jsou vyznačeny pomocí kuželů
- na brankové čáře je postavena branka
- na obvodu hrací plochy je vyznačeno 6 výchozích pozic:
(a) levá dolní pozice ve čtvrtině dolní strany (A)
(b) levá středová pozice v polovině levé strany (B)
(c) levá horní pozice ve čtvrtině dolní strany (C)
(d) pravá horní pozice ve čtvrtině horní strany (D)
(e) pravá středová pozice v polovině pravé strany (E)
(f) pravá dolní pozice ve čtvrtině dolní strany (F)
- cvičení je určeno pro:
(a) 1-2 brankáře
(b) 12 hráčů do pole
- hráči do pole jsou rozdělení na dva barevně odlišené týmy po šesti (A-F)
- na každé pozici je jeden hráč z každé skupiny
- brankář (G) chytá v brance
- rozehrávající hráči (A) a (F) mají k dispozici dostatek míčů
Popis průpravného cvičení:
- cvičení zahajuje pohybem hráč na pozici (B)
- klamavým pohybem se odpoutává od a následně směrem k hráči (A)
- hráč (A) přihrává proti noze na hráče (B)
- po přihrávce hráč (A) vyráží vpřed směrem k brance
- hráč (B) prvním dotekem naráží míč na rozběhnutého hráče (A)
- hráč (B) je po naražení v pohybu směrem do pokutového území
- v tento okamžik vpřed vyráží hráč (D)
- hráč (A) dává dlouhou přízemní přihrávku na hráče (D)
- po odehrání míče jde hráč (A) na pozici hráče (B)
- hráč (D) finální přihrávkou proti noze připravuje střeleckou pozici pro hráče (B)
- hráč (B) útočnou akci zakončuje střelbou prvním dotekem
- po zakončení hráč (D) přebíhá na pozici rozehrávajících hráčů (A)
- zakončující hráč (B) přebíhá na pozici hráče (D)
- další akci zahajuje pohybem hráč (E)
- cvičení se opakuje
Varianta 1
Tipy na související cvičení:
- Zakončení po sklepnutí a průnikové přihrávce
- Přihrávkový slalom se střelbou (2.část)
- Zakončení po seběhnutí ze strany
Varianta 2
Varianty:
- je možné upravit:
(a) velikost herního prostoru (zvětšit/zmenšit)
(b) změnit pozici středových výchozích pozic
- hráči si po časovém limitu vymění pozice (levá/pravá)
- cvičení je možné zahajovat autovým vhazováním/výhozem brankáře
- minimální počet hráčů pro cvičení je 6 hráčů
- všechny varianty cvičení jsou ve videoukázce na YouTube
Pomůcky:
- 1x branka
- 4x kužel
- 12x míč
- 12x rozlišovací trika
TIP REDAKCE
Rychlostní a akcelerační schopnosti představují v moderním fotbale klíčový výkonnostní faktor, který často rozhoduje o úspěchu jednotlivce i celého týmu. Systematické testování rychlostních parametrů umožňuje trenérům objektivně posoudit aktuální úroveň hráčů, sledovat jejich vývoj a cíleně upravovat celé tréninkové procesy nebo konkrétní rychlostní cvičení. V současné době existuje široké spektrum testů, od jednoduchých lineárních sprintů po komplexní multidimenzionální protokoly, které simulují specifické herní situace ve fotbale. 
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních 
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo 
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu. 
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice 
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci 
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají 
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni. 
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.