Soubojovým situacím jeden na jednoho, ve kterých bylo cílem nácvik obcházení soupeře jsme se věnovali v cvičeních Otoč se a braň náběh po průnikové přihrávce, ve kterém obránce musí reagovat na průnikovou přihrávku a sklepnutí míče míče od hrotového útočníka nebo Přijmutí míče a intenzivní práce s ním, kde se útočící hráči během cvičení musí soustředit na klamavé pohyb, uvolnění se od bránícího hráče, přijmutí míče a jeho krytí, přihrávku na spoluhráče na obvodu hrací plochy.
Herní cvičení s názvem Jeden na jednoho s rozhodnutím a zakončením simuluje zápasovou soubojovou situaci a to jak z pozice útočníka s míčem, tak obránce s tím, že útočící hráč má několik variant řešení, kam a kudy povede svůj útok. Obránce musí být schopen rychle reagovat na jeho pohyb a klamavé pohyby. Cílem je z pozice obránce zamezit vstřelení branky a v případě konstruktivního zisku míče vyvést míč do bezpečného prostoru.
Herní cvičení je určeno pro minimálně 6 hráčů do pole, kteří jsou rozdělení na dva stejné početné týmy. Cvičení do tréninku mohou zařazovat trenéři mladších a starších žáků, respektive mladších dorostenců (U12-U17).
Tipy na cvičení zaměřené na nácvik kličkování:
Cíl herního cvičení:
Cílem herního cvičení - z pohledu hráče s míčem, který je v pozici útočníka - je nácvik přijmutí míče, navedení míče do výhodné pozice a to včetně reakce na pohyb protihráče bez míče, rozhodnutí kam bude veden útok a na jakou branku bude hráč útočit. Útočící hráč musí pohotově reagovat na postavení bránícího hráče, případně v čase probíhající akce měnit svoje rozhodnutí o brance, do které bude zakončovat.
Bránící hráč musí reagovat na pohyb hráče s míčem, dostat se do dobrého pozičního postavení a včasného dostoupení útočníka, tak aby byl schopen reagovat na záměr útočníka, který se rozhoduje pro zakončení do jedné ze tři branek.
Organizace herního cvičení:
- herním prostorem cvičení je čtverec
- rozměry herního prostoru jsou 20x20 metrů
- na horní a dolní straně herního prostoru jsou postaveny 3 malé branky
- na polovině hrací plochy jsou vyznačeny dva kosočtverce pomocí met
- delší uhlopříčka kosočtverce je rovnoběžná s boční stranou herního prostoru
- úhlopříčka je ve vzdálenosti 6 metrů od boční strany
- delší uhlopříčka má 5 metrů, kratší pak 4 metry
- ve svislé ose herního prostoru jsou postaveny dvě tréninkové figuríny
- figuríny jsou postaveny 6 metrů od horní a dolní brankové čáry
- cvičení je určeno pro 6 hráčů:
(a) červený tým (A-C)
(b) modrý tým (K-M)
- hráči (A) a (B) stojí na dolní brankové čáře, vlevo a vpravo vedle středové branky
- hráč (C) stojí u dolní figuríny čelem k hráčům (A) a (B)
- hráči (K) a (L) jsou na horní brankové čáře, vlevo a vpravo vedle středové branky
- hráč (M) je u horní figuríny, stojící čelem k hráčům (K) a (L)
- u horní i dolní brankové čáry je připraven dostatek míčů
Popis první varianty herního cvičení:
- míč má u nohy hráč (A)
- cvičení zahajuje červená trojice hráčů
- červení hráči si mezi sebou přihrávají
- vlastní akci zahajuje vrcholových hráč (C), který přijme míč
- otáčí se s ním a vede ho prostorem mezi dvojici kosočtverců
- na otočení s míčem reaguje obránce (M), který se také otáčí
- reaguje na pohyb útočníka (C) a probíhá mezi kosočtverci
- hráč (C) dovede míč až za úroveň vzdálenějšího vrcholu kosočtverce
- poté se rozhoduje, zda míč navede doleva, doprava nebo se otočí
- ve všech případech je cílem zakončení do jedné ze tří malých branek
- bránící hráč musí reagovat na pohyb útočníka a dostat se do pozice
- kterou znemožní útočníkovi přímé zakončení do jedné z branek
- obránce musí reagovat i na možnost, že útočník bude řešit souboj 1:1
- když obránce získá míč, tak zakončuje do branek na druhé straně
Popis druhé varianty herního cvičení:
- hráč má u nohy hráč (C)
- hráči (C) a (M) si po zemi přihrávají
- akce je zahájena na pokyn trenéra
- útočící hráč míč vyvádí prostorem mezi dvojici kosočtverců
- bránící hráč musí reagovat na pohyb útočníka a dostat se do pozice
- kterou znemožní útočníkovi přímé zakončení do jedné z branek
- obránce musí reagovat i na možnost, že útočník bude řešit souboj 1:1
- když obránce získá míč, tak je cílem míč vyvést a zašlápnout na obvodu
Trenérské poznámky:
- zahajovací přihrávek, mezi trojicí s míčem, by mělo být maximálně 12
- od přijmutí míče by se útočník měl pokusit o zakončení do 12 (15) sekund
- v případě zisku míče od obránce se ho pokouší vyvést a zašlápnout na obvodu
- v rámci jedné série se doporučuje, aby každý hráč cvičení opakoval 8-10x
- hráči soutěží o větší počet vstřelených branek
Tipy na cvičení zaměřené na ovládání míče:
Varianty:
- je možné upravit:
(a) velikost herního prostoru (zvětšit/zmenšit)
(b) velikost dvojice středových kosočtverců
(c) umístění branek na brankových čarách
(d) umístění dvojice středových kosočtverců
- útočící hráč neprohází mezi kosočtverci, ale rovnou zakončuje
- branky je možné nahradit průchozími brankami pro provedení míče
Pomůcky:
- 4x kužel (klobouček)
- 6x branka (malá přenosná)
- 8x meta (klobouček)
- 12x míč
- 2x tréninková figurína
- rozlišovací trika (2 barvy)
Rychlostní a akcelerační schopnosti představují v moderním fotbale klíčový výkonnostní faktor, který často rozhoduje o úspěchu jednotlivce i celého týmu. Systematické testování rychlostních parametrů umožňuje trenérům objektivně posoudit aktuální úroveň hráčů, sledovat jejich vývoj a cíleně upravovat celé tréninkové procesy nebo konkrétní rychlostní cvičení. V současné době existuje široké spektrum testů, od jednoduchých lineárních sprintů po komplexní multidimenzionální protokoly, které simulují specifické herní situace ve fotbale. 
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních 
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo 
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu. 
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice 
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci 
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají 
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni. 
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.