Sdílejte:
Český fotbal má ve své historii úspěšná období a několik výrazných úspěchů na mezinárodní úrovni mezi dospělými i v mládeži, z nichž posledním je druhé místo na mistrovství světa dvacetiletých, které jsme vybojovali v Kanadě. Dalo by se tedy tvrdit, že příprava mládeže v Čechách je na velmi dobré úrovni a kvalita našich hráčů je srovnatelná se zahraničními."Dle mého názoru, je to však trochu jinak. Vždy, když jsme uspěli, bylo to většinou na základě vynikajícího týmového výkonu a myslím si, že i fotbalové štěstíčko nám bylo nakloněno," píše ve své závěrečné práci licence "Trenér mládeže ČMFS" autor Stanislav Bejda, který své první myšlenky rozvedl v první části s názvem Problematika přechodu na velké hřiště.
Myslím si také, že odrazem nejnovějších trendů a nejvyspělejšího fotbalu nejsou ani tak evropské či světové šampionáty, ale spíš nejvyšší klubové soutěže ligy mistrů, v kterých už je zastoupení našimi hráči a kluby spíše ojedinělé než běžné. Stejný názor má i Andy Roxburgh, který na světovém sympoziu UEFT v Praze tvrdil, že liga mistrů je kriterium úrovně světového fotbalu, protože se zde setkávají nejlepší hráči světa a nejlepší trenéři světa.
Jak se připravují talentovaní mladí hráči v Hamburgeru SV
Kategorie U 14 v Německu je první věkovou kategorií hrající na hřišti klasických rozměrů. Mladší kategorie hrají na zmenšených hřištích úměrně svému věku a zcela logicky tím pádem i svým fyzickým možnostem. Každé kategorii je téměř na míru upravena velikost hřiště, rozměr branek,velikost míče a počet hráčů. U všech družstev od U 13 směrem dolu je povoleno v utkání průběžné střídání, hráči se tedy mohou vracet i několikrát zpět do hry.
Kategorie U 13 hraje svá utkání na mírně zmenšeném hřišti, ale na menší branky 5x2 metry,počet hráčů je stále ještě 11:11 a hrají s obvyklou velikostí míče č.5. Kategorie U 12 hraje také ještě v počtu 11:11, ovšem již s míčem o velikosti č.4 a rozměr hřiště je opět upraven a na malé branky.
Kategorie U 11 a U 10 mají vnější podmínky k utkáním shodné. Hrají v počtu 7:7 s míčem velikosti č.4 a na malé branky. Nejmladší kategorie U 9 a U 8 hrají na ještě více zmenšeném hřišti, vše ostatní je stejné jako pro kategorie U 11 a U 10.
Otázkou do diskuse je způsob organizování dlouhodobých soutěží především u nejmladších věkových kategorií. Má smysl hrát klasickou soutěžní formou, a nebo pouze formou turnajů. V Německu se oba tyto systémy kombinují a každý z nich má svá pozitiva a negativa. U klasické dlouhodobé soutěže je tendence hrát v malých regionech, aby se minimalizovaly náklady na dopravu, na druhou stranu ale soutěže postrádají potřebnou kvalitu a nejlepší kluby pak tento požadavek suplují pořádáním série turnajů, které jsou obsazeny opravdu těmi nejkvalitnějšími družstvy dané věkové kategorie a hráči jsou tak konfrontováni mezi sebou v konkurenčním prostředí.V systému těchto turnajů rovněž občas odpadá nepřiměřený tlak na mladé hráče, ale většinou však na trenéry hrát na výsledek, aby družstvo nesestoupilo do nižší soutěže.
V Německu jsou kluby daleko lépe finančně zabezpečeny, což má velký dopad i na mládež. Velké tréninkové areály pro mládež mají všechny licencované kluby NWLZ(SCM), podmínkou k získání této licence je i vlastní internát pro hráče. Zde vidím velký handicap našich klubů oproti stavu ve vyspělé Evropě. (Ondračka,2005)
Fotbalová akademie FC Newcastle United
Fotbalová asociace zřídila ligu fotbalových akademií pro věkové skupiny od 9 do 19 let. Týmy vzájemně soutěží v geograficky vymezených regionech, vzájemně se střetávají během sezony, trvající od konce srpna do začátku března. Pak se všechny týmy opět setkávají vyřazovacím systémem. Nejlepší se kvalifikují až do národního finále v jednotlivých věkových skupinách.
Hráči do 9 - 11 let hrají 8:8 na hřišti o velikosti 60 x 40 yardu. Používají míč o velikosti č.4, branky o rozměrech 5 x 2 metry. Před každým utkání trenéři obou týmů rozhodnou, kolik částí bude mít utkání. Na příklad zda se bude hrát 3 x 20 minut nebo 4 x 15 minut. Vyšší rozčlenění utkání na kratší časové úseky má tu výhodu, že lze více komunikovat s hráči a v klidu řešit některé taktické úkoly a mít větší prostor pro koučink. Rovněž je výhodné konkrétní zařazení hráčů do jednotlivých částí utkání v klidu o přestávce.
Více hráčů při větším časovém prostoru, tak získává důležité herní zkušenosti. Zajímavě se jeví i jedná organizační specifičnost. Jelikož Newcastle je relativně izolovaný od jiných fotbalových center, mladí hráči hrají svoje utkání na půli cesty mezi Newcastlem a místem soupeře. To neplatí pro 17 a 19 týmy, kteří musí podstoupit i noční zájezdy.(Mc Shane,2002)
Koncepce DFBNovou koncepci představil sportovní ředitel německého fotbalového svazu Matthias Sammer jako osoba zodpovědná za budoucnost celého německého fotbalu. Součástí této koncepce je i organizování soutěží pro věkové kategorie v závislosti na velikosti hřiště a počtu hráčů v družstvech (čerpáno z oficielního časopisu německého fotbalového svazu DFB).
V pomyslné pyramidě se začíná věkovou kategorií U 7 - Bambini, pro které by měli být organizovány tzv. sportovní odpoledne a turnaje 4 na 4 s brankářem nebo bez brankáře na hřišti o velikosti 20 x 15 metrů s dvoumetrovými brankami.
Další kategorií, v které by se hrálo turnajovým způsobem bez organizované soutěže by byli F - junioren - U 8/U 9 . Hrálo by se v různých formách v počtu od pěti do sedmi hráčů v jednom týmu včetně brankáře na hřištích o velikosti 25 x 35 pro pěti a šestičlenná družstva a 35 x 40 pro družstva sedmičlenná a na brány o velikosti na šířku pět metrů a na výšku dva metry.
V Kategorii U 10 /U 11 E - junioren se budou hrát jaká si hrací kola, ale pouze na regionálních úrovních, v počtu sedm na sedm včetně brankářů na hřišti 55 x 35 metrů a na brány o velikosti na šířku pět metrů a na výšku dva metry.
První mistrovské soutěže budou organizovány pro kategorie U 12 / U 13 D - junioren na polovinu hřiště nebo od hranice pokutového území k hranici pokutového území na délku a na šířce na každé straně zúžené dle velikosti hřiště, tak aby hrací plocha měla rozměry přibližně 50 x 70 metrů . Počet hráčů od sedmi do devíti včetně brankáře v jednom družstvu a stále a na brány o velikosti na šířku pět metrů a na výšku dva metry.
Na hřiště klasických rozměrů a v počtu jedenácti hráčů v jednom družstvu začnou hrát kategorie U 14/ U 15 C - junioren a již v organizovaných soutěžích.
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních 
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo 
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu. 
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice 
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci 
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají 
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni. 
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.