Úterní průpravná hra má název Add up the Passes je určena pro fotbalisty od věkové kategorie starší přípravky. Průpravná hra je určena minimálně pro deset fotbalistů, je vhodné zařadit ji do hlavní části tréninkové jednotky, dle technické a mentální vyspělosti hráčů. Průpravnou hru Add up the Passes kterou pro své čtenáře v českém překladu přináší magazín fotbalových trenérů trenink.com, je z obsáhlého archivu trenérského portálu www.and-again.com a jehož autorem je trenér Ed Peers.
Cíl průpravné hry:Cílem této průpravné hry je zlepšit schopnost hráčů orientovat se pod tlakem protihráčů na malém prostoru, zlepšit podporu od hráče bez míče pro hráče z týmu držícího míč a důležitý je především pohyb bez míče a vhodný výběr místa.
Popis průpravné hry:
- hrací plocha má rozměry 30 x 30 m (40 x 40 m)
- hrací plocha je bez branek
- mužstvo rozděleno na dva stejně početné barevně odlišené týmy
- ideálním počtem je poměr hráčů 6:6 (5:5, 7:7)
- trenér určí minimální počet přihrávek (3,5,6, ...)
- pokud mužstvo udělá minimální počet a více přihrávek, tak si při ztrátě míče počítá počet přihrávek kolik mužstvo udělalo v řadě bez přerušení
- každé mužstvo si počítá součet všech přihrávek nad minimální počet
- vítězí mužstvo které má větší součet
Varianty:
- s mužstvem držícím míč hraje neutrální hráč
- neutrální hráč má pouze jeden dotek
- hráči v poli mají omezený počet dotyků (2,3,4)
{moscomment}


Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu.
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni.
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.