Sdílejte:
Dnes přinášíme další díl seriálu zaměřeného na střelbu, jehož autorem je trenér Rolf Mayer, který článek s originálním názvem Interesting and intensive shooting exercises publikoval v časopise Success in soccer 02/2005 a jeho elektronická podoba se nachází na portálu successinsoccer.comTrenér Rolf Mayer v úvodu svého článku, který má v podtitulu nadpis "Shooting should be fun!" (Střelba by měla být zábavná), upozorňuje na fakt, že při popisovaných cvičeních se hráči dostávají do velkého množství střeleckých příležitosti, což neodpovídá skutečnému zápasu.
Hráče je potřeba upozornit, aby nácviku střelby věnovali maximální pozornost, aby se koncentrovali na každou konkrétní střelu.
Triple play - cvičení 2Popis cvičení:
- organizace cvičení je stejně jako u prvního cvičení
- vedení míče, střelba, přihrávka a střelba
- po druhé střelbě hází na útočníka hráč "C" zpoza branky vysoký míč (autovým vhazováním)
- útočník si míč zpracuje na prsa a přímo zakončuje
Poznámky:
- cvičení v sobě obsahuje většinu prvků hry (vedení míče, střelba, přihrávku a zpracování míče)
- je důležité, aby veškerá střelba probíhala v pokutovém území (!) nikoliv vně jak to někteří trenéři nesmyslně vyžadují
Four plays with header - cvičení 3Popis cvičení:
- organizace cvičení je stejně jako u prvního a druhého cvičení
- vedení míče, střelba, přihrávka a střelba, zpracování po autovém vhazování a střelba
- po třetí střelbě hází na útočníka hráč "D" zpoza branky vysoký míč
- útočník zakončuje hlavou
Poznámky:
- upozornit útočníky aby sledovali před střelbou postavení brankáře
- nutné korigovat technické nedostatky při střelbě
- možno soutěžit kdo dá kolik branek ze čtyř střel
{moscomment}
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních 
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo 
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu. 
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice 
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci 
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají 
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni. 
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.