Sdílejte:
Dnešní článek přináší čtenářům magazínu fotbalových trenérů - trenink.comcvičení z archivu volně přístupného na německých trenérských stránkách - www.fussballtrainer-forum.de - které bohužel dnes již neaktualizují svůj obsah, přesto na nich máte možnost nahlédnout do obsáhlého a hodnotného archivu určeného pro trenéry fotbalu všech věkových kategorií i výkonnostních úrovní.Herní cvičení 2 na 2 (originální název: 2 gegen 2) je od německého trenéra Tobiase Rolfese je určena především pro mládežnické kategorie. Toto cvičení klade důraz na osobní souboje na malém prostoru, řešení situací 2:2, 1:1 a schopnost hráčů otočit se s míčem čelem k brance soupeře.
Cíl herního cvičení:Cílem tohoto herního cvičení je prosadit se v situaci dva na dva, řešit efektivně tuto mikrosituaci, vhodným pohybem otevřít prostor pro hráče s míčem k zakončení.
Popis herního cvičení:
- hrací plocha o velikosti 20x15m (20x20m)
- dvě barevně odlišená družstva 2:2
- na koncových autových čarách dvě branky
- každá akce začíná rozehrávkou zpoza vlastní brankové čáry na svého spoluhráče, který je zády k brance soupeře
- při rozehrávce musí být hráči bránícího mužstva za úrovní hráče kterému je nahráváno
- akce končí vstřelením branky, faulem nebo pokud míč skončí v zámezí
- branka platí pouze do výše kolen
- maximální doba celé akce je 30´´
Varianty:
- hráči mají menší počet dotyků (3,4)
- ve velkých brankách chytají brankáři, kteří mají pouze jeden povolený dotyk
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních 
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo 
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu. 
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice 
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci 
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají 
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni. 
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.