Letní číslo (2/2012) časopisu Unie českých fotbalových trenérů FAČR Fotbal a trénink přináší ve svém úvodním článku dvojrozhovor s trenérem mistrovského Liberce Jaroslavem Šilhavým a sportovním ředitelem Sparty Praha Jaroslavem Hřebíkem. Oba dva rozhovory nabízí rozdílné pohledy na pojetí hry a způsob tréninkového procesu u předních prvoligových týmů.
Bývalý úspěšný reprezentant Tomáš Galásek spolu s fotbalovým experetem a pedagogem Mario Buzkem příspěvkem "Jsou objektivní důvody proč hrát s křídelními hráči v opačném gardu?" analyzují důvod proč někteří trenéři volí a zařazují hráče do pozic krajních hráčů (záložníků)) s opačnou orientací levé, respektive pravé nohy.
Letní číslo časopisu přináši trojici článků, kteří autoři publikovali po stáži v Ajaxu Amsterdam.
Trenér Antonín Barák v článku "Tréninkový proces starších žáků v Ajaxu" upozorňuje na rozdíly ve vývoji hráčů mezi kalendářním a skutečným biologickým věkem. Zaměřuje s epředevším na aplikaci těchto poznatků do praxe.
Trenér Václav Černý "Stáž trenérů mládeže 1. FK Příbram v akademii Ajaxu Amsterodam" se zaměřuje na nejstarší věkovou mládežnickou kategorii (U19, U18), protože tito hráči mají zúročit práci všech mládežnických trenérů, filozifii klubu a být připraveni pro kariéru profesionálního fotbalisty.
Středočeský trenér Milan Kormaník v příspěvku "Ajax Amsterodam – vybrané tréninkové jednotky kategorie U17" zaměřuje pozornost k praktickým ukázkám na rozvoj koordinačních a silových předpokladů.
Vedoucí trenérského oddělení FAČR Antonín Plachý se na několika stránkách věnuje problematice práce s mládeží v Beligiia to jak z pohledu fotbalového svazu, reprezentací, tak i samotných klubů.
Trojice autorů Pavel Hráský, Tomáš Malý a Jaroslav Teplán se v odborném článku "K problematice hlubokého stabilizačního systému a metody senzomotorické stimulace" pokouší předávat odborné veřejnosti informaceo problematice hlubokého stabilizačního systému (HSS), který je středem zájmu mnoha biomedicínckých oborů.
Poslední rubrika časopisu patří praktickým cvičením pro nejmenší věkové kategorie (U9, U8), jako tradičně od Zdenka Sivka.
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních 
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo 
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu. 
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice 
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci 
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají 
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni. 
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.