Fotbal a trénink 2/2004
- Podrobnosti
- Jiří Formánek
- Zobrazení: 14646
V úvodníku tohoto čísla se František Steiner na dvou stránkách zamýšlí nad spanilou jízdou fotbalové reprezentace ČR na letošním fotbalovém EURU 2004, která tak nešťastně skončila jeden stupínek pod jeho vrcholem.
Rozhovor s trenérskou osobností tentokrát poskytl a o svoje fotbalové vize a několik oblíbených cvičení se podělil trenér Sigmy Olomouc pan Petr Uličný.
Vedoucí Oddělení vzdělávání trenérů ČMFS Jiří Zalabák se ve svém článku – Vývoj fotbalové filozofie v Evropě zamýšlí na příspěvky, které zazněly a byly předvedy praktické ukázky na semináři pro trenéry z členských států UEFA na Krétě. PhDr. Zdeněk Sivek pro svůj článek - Příprava talentu v klubu Manchester United – čerpá ze stejného zdroje jako jeho kolega.
PeadDr. Rudolf Psotta z FTVS UK se ve svém dvoustránkovém článku – Inovace v diagnostice tělesné výkonnosti hráčů fotbalu – zabývá svým oblíbeným tématem a ve své práci hovoří o testech intermitentního dlouhodobého výkonu.
Kolektiv autorů kolem PeadDr. Jaromíra Votíka druhým dílem článku – Sporttester v herním a kondičním tréninku – popisují praktické zkušenosti s využitím sporttesteru při tréninkovém procesu rezervy AC Sparta Praha.
MUDr. Ladislav Pyšný popisuje problematiku dopingu jako reakci na úmrtí několika profesionálních fotbalistu v poslední době. Mgr. Andrea Stablová se snaží čtenáře přesvědčit, že aquastrečink je vhodná součásti regenerace pro fotbalisty.
Josef Štoudek popisuje své zkušenosti s tím, jak pracují s fotbalovými talenty u našich jižních sousedů v Rakousku a PhDr. Mario Buzek nabádá ke zdokonalování hry hlavou už v kategorii starší přípravky a mladších žáků.


Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu.
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni.
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.