Trenér Josefa Vrážela a úspěšný autor trenérského portálu trenink.com se v tomto prozatím desetidílném seriálu věnuje problematice rychlostních schopností hráčů a dnešní část se jmenuje Kombinace rychlého běhu s vedením míče, přihrávkou či střelbou. Dnešní úterní díl je, stejně jako čtyři předchozí [6] [7] [8] [9] zaměřen mnohem více prakticky a teoretické základy vysvětlené v předchozích dílech jsou zde demonstrovány na příkladech určených pro praxi.
Prvních pět dílů seriálu mělo následující obsah. První článek se zaměřil na psychické složky rychlosti - rychlost vnímání a rychlost anticipační, druhý článek pokračoval v popisu psychických složek, ale tentokrát předmětem zájmu byla rychlost rozhodování a rychlost reakce. Třetí část popisovala Základní rychlost (startovní, nástupovou), čtvrtá část pak sprintovou a rychlostní vytrvalost. Pátá část popisuje rychlost akční s míčem a rychlost jednání.
3.2.2 Kombinace rychlého běhu s vedením míče, přihrávkou či střelbou
Další varianty tréninku rychlostních schopností vycházející z praxe je spojování dříve se naučené technické dovednosti s míčem spojují s rychlým pohybem bez míče.Cvičení (1)
- do závodu startuje dvojice
- nebo trojice hráčů
- každý hráč má míč
- míč je položený na čáře vyznačené kuželi
- na pokyn trenéra hráči vystartují každý ke svému míči
- driblují až k cílové čáře
- kdo bude první, ten vyhrává
Cvičení (2)- do závodu startují dvojice
- nebo trojice hráčů
- každý hráč má svůj míč
- na pokyn trenéra vedou hráči míč sprintem k čáře vyznačené kužely
- kde ho zašlápnou
- oběhnou metu
- sprintují k zašlápnutému míči
- přeberou míč a vedou ho "domů"
- můžeme libovolně měnit vzdálenost met
- avšak pozor na zbytečné prodlužování dráhy
Cvičení (3)- do závodu startuje dvojice hráčů
- je postavená dráha z kuželů
- na konci každé je položen míč
- na pokyn trenéra hráči probíhají dráhu tak
- že se dlaněmi dotýkají jednotlivých kuželů
- vítězí ten, který první vystřelí
- hráč který dobíhá druhý již nezakončuje
Cvičení (4)- dva hráči stojí v předem určené vzdálenosti od branky
- oba jsou vůči sobě v čelném postavení
- zadní hráč (modrý) drží v ruce míč
- modrý hráč přehazuje červeného
- červený se okamžitě otáčí
- zpracovává míč do pohybu
- vede míč a z prostoru vyznačený metami a střílí
- modrý hráč se ho snaží dostihnout
Varianty:
- měníme vzdálenost mezi hráči
- měníme postavení hráčů vůči brance
- přihrávka jde po zemi mezi nohama zády otočeného červeného hráče
{moscomment}


Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu.
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni.
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.