Sdílejte:
Dnešní průpravné cvičení "Návěst", publikované na stránkách web magazínu trenink.com je od trenéra a autora Josefa Vrážela, který dnešním článkem navazuje na své předchozí teoretické články věnované problematice rychlostního tréninku. Článek představuje cvičení, které zábavnou formu nabízí možnost rozvoje rychlosti a navazuje na cvičení již zveřejněná v seriálu o rozvoji rychlostních schopností.
Cvičením je zdůrazněna složka reakce na zrakový podnět. V průběhu tréninkové jednotky ho lze kombinovat například s cvičeními představenými v článku: Rychlostní cvičení bez míče různého charakteru (8.část)
Cíl průpravného cvičení: Cílem průpravného cvičení je rozvoj rychlosti reakce a základní (startovní rychlosti). Průpravné cvičení je určeno pro všechny věkové kategorie, ale hodí se především pro mládež.
Popis průpravného cvičení:
- hráči stojí ve dvojicích
- čelem k trenérovi ve vzdálenosti 20 m
- na pokyn trenéra vybíhá první dvojice volným poklusem směrem k trenérovi
- trenér v určitém okamžiku upaží pravou, nebo levou rukou
- tím dá pokyn k zahájení závodu určeným směrem
- hráči prudce mění směr
- vyrážejí maximální rychlostí kdo bude první v cíli
- počet opakování v sérii, počet sérií a doba odpočinku se řídí zásadami popsanými v článku:
Metodika tréninku rychlostních schopností (5. část)
Varianty:
- hráč provádějí stejné cvičení s míčem
- hráči po upažení trenérem nejprve provedou obratnostní cvik a poté vyrážejí k zvodu
{reg} Varianty pouze pro a od registrovaných čtenářů:
- hráči provádí cvičení ve trojici
- na pokyn předpažení hráči startují do svého původního postavení
Pomůcky:
- 6x mety (kloboučky, kužely)
- každý hráč míč
{/reg}
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních 
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo 
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu. 
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice 
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci 
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají 
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni. 
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.