Sdílejte:
O tuto průpravnou hru s názvem Hra do obrácených branek se podělil s čtenáři trenérského fotbalového portálu trenink.com úspěšný trenér mladší přípravky a držitel "A" licence Zdeněk Filip, vlastní zpracování pak zajistil trenér Josef Vrážel."Pro rozvoj herní inteligence je důležité použití různých a pestrých herních forem. Stále měnící se herní úkoly kladou na mladé hráče neustále nové nároky, které pomáhají rozvíjet samostatné myšlení a kreativitu," říká autor dnešního příspěvku.
Průpravná hra je určena pro mladší věkové kategorie od mladší přípravky, ale jistě najde uplatnění i pro starší kategorie. Hru zařazujeme zpravidla do hlavní části tréninkové jednotky.
Cíl průpravné hry: Cílem dnešní průpravné hry je naučit hráče orientovat se a prosadit se ve zhuštěném prostoru, obvykle v pokutovém území před brankou. Naučit hráče využít správného načasování, společně se správným výberem místa, při náběhu na spoluhráčovu přihrávku před soupeřovu branku.
Popis průpravné hry:
- hrací plochou je obdélník o rozměrech 20x35 m
- na kratších stranách ve vzdálenosti asi 3m od základní čáry postavíme branky
- branky mají šířku 2m
- zezadu před brankami vyznačíme brankoviště
- uvnitř hrací plochy hrají proti sobě dvě tříčlenná mužstva 3:3
- každé mužstvo brání svoji branku
- branka platí pouze zezadu
- bránicí družstvo nesmí do brankoviště
- IZ: 2-3 minuty
Varianty:
- měníme poměr hráčů 4:4,5:5
- přidáváme bodové bonusy za gól prvním dotekem, patou
- do brankoviště nesmí vstoupit ani útočící mužstvo
Pomůcky:
- vyznačovací hříbky
- dvě sady rozlišovacích trik
- dostatek míčů
{comment}
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních 
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo 
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu. 
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice 
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci 
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají 
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni. 
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.