"V minulém seriálu článků
[1]
[2]
[3]
jsem se zaměřil na nácvik a zdokonalování principů obranné fáze – zónové obrany. Zvláště pak na obranné kombinace založené na zesíleném obsazování hráčů soupeře," říká autor dnešního článku Jakub Havránek.Předcházejícím, dnešním a dalšími články se pokusím nabídnout ukázku všem trenérům, jak v tréninkovém procesu lze zlepšovat útočnou fázi a to hlavně založení, vedení a zakončování rychlého protiútoku hned po zisku míče, protože jsem si jist, že pokud mužstvo umí získat konstruktivně míč, ale již nezvládá přechod do útoku, zisk míče neznamená v průběhu utkání vůbec nic.
Seriál je situován od průpravného cvičení [1] [2] přes herní cvičení po průpravnou hru, dnes přinášíme poslední část seriálu, kterou je průpravná hra.
Popis průpravného cvičení:
- herním prostorem je 1/2 normální hrací plochy
- hra je určeno pro:
(a) 16 hráčů do pole
(b) 2 brankáře
- hraje se na zúžené polovině
- na stranách jsou umístěny 2 + 2 malé branky rozměrů 1,5 x 1,5 m
- na brankové čáře a na půlící čáře jsou velké branky
- hra probíhá v poměru 8:8
- v tomto případě se hraje pouze na malé branky
- trenér nepravidelně přihrává míč na bránicí hráče
- z kterých se okamžitě stávají útočící a naopak
- útočníci se snaží rychle zakončit útok do soupeřovy velké branky
- na obrázku:
- modří hráči hrají na 2 malé branky - trenér posílá míč na červené, z těch se stávají útočníci - modří brání, atd.
- volíme intervalovou hru
Varianty:
- po přihrávce od trenéra mohou útočící hráči útočit na jakoukoli velkou branku
- na zakončení mají časový deficit (např. 10 sec.)
- můžeme manipulovat s velikostí prostoru i s počtem hráčů
- omezovat počty dotyků s míčem
Pomůcky:
- 2x velká branka
- 12x mety
- 4x malé branky (1,5 x 1,5 m)
- rozlišovací trika
{comment}


Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu.
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni.
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.