Sdílejte:
V dnešním jednoduchém průpravném cvičení trenéra Vladana Pražáka, které dnes publikujeme na stránkách web magazínu českých a slovenských fotbalových trenérů se autor zaměřil na rychlou kombinační spolupráci před zakončením.Důležitou roli v tomto cvičení hraje příprava a vlastní finální přihrávka, které z podstatné části ovlivňuje výsledek zakončení.
Cvičení je určené pro všechny hráče mužstva, zařazujeme jej do hlavní části tréninkové jednotky. Díky jednoduchosti je vhodné pro všechny věkové kategorie počínaje starší přípravkou s případnou úpravou velikosti hrací plochy.
Cíl průpravného cvičení: Cílem tohoto jednoduchého průpravného cvičení je zdokonalovat kombinační spolupráci prvním dotykem s rychlou změnou směru letu míče a následné přesné zakončení.
Popis průpravného cvičení:
- hráče rozdělíme do dvou skupin
- na polovinu hřiště postavíme velkou přenosnou branku, kužely a hráče rozestavíme dle nákresu
- cvičení provádí obě družstva současně
- zahajují hráči v zástupu A přihrávkou na B
- B vyráží proti a naráží zpět na A a obíhá kužel
- A ihned prvním dotykem na C
- C z první na B, obíhá kužel a nabíhá si na zakončení
- B opět prvním dotykem na C
- C následně zakončuje
- hráči se posouvájí vždy o jeden post vpřed
- po několika opakováních provádíme cvičení z opačné strany se zaměřením na činnost druhé nohy
- dbáme na správnou součinnost hráčů při provedení!
Varianty:
- před zakončujícího hráče můžeme dát jednoho bránícího hráče a vytvořit tak situaci 1:1
{hidefrom=Public} Varianty pouze pro a od registrovaných čtenářů:
- akci zahajuje výhozem brankář na hráče A
- hráč A po první přihrávce na hráče B provádí obratnostní cvik
- hráč B po narážečce na A provádí obratnostní cvik
{/hidefrom}
{comment}
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních 
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo 
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu. 
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice 
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci 
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají 
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni. 
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.