Sdílejte:
Dnes autor Josef Vrážel zakončuje krátký třídílný seriál na stránkách portálu trenink.com, který byl věnován nácviku střelby v omezeném prostoru haly nebo tělocvičny, toto cvičení lze po drobných úpravách využít i na normální hrací ploše.Třetí část navazuje na dva [1] [2] díly které předcházely dnešnímu článku a důraz je kladen na správné načasování přihrávky a samotné zakončení.
Cvičení je svou jednoduchou organizací určeno do haly, ale je možno ho použít i do menší tělocvičny, určeno je pro všechny kategorie.
Cíl průpravného cvičení:Cílem průpravného cvičení je zdokonalovat kombinační spolupráci jedním dotekem zakončenou střelbou. Cvičení je určeno pro všechny kategorie.
Popis průpravného cvičení:
- cvičení se organizuje v prostoru tělocvičny
- s prostorem je třeba manipulovat podle počtu hráčů a velikosti tělocvičny
- cvičení je určeno minimálně pro dvanáct hráčů v poli a brankáře
- jednoduchá organizace cvičení je patrná z obrázku
- hráč A přihrává na nabíhajícího hráče B
- hráč B prvním dotykem přihrává na hráče C
- hráč C přihrává na nabíhajícího hráče D
- D bez přípravy střílí
- cvičení provádíme zrcadlově z druhé strany
- následuje posun hráčů:
(a) A-C,
(b) B-A,
(c) C-D
(d) B-D
Varianty:
- hráč D má při zakončení omezený počet doteků (1,2)
- hráč A provádí obratnostní cvik
{hidefrom=Public} Varianty pouze pro a od registrovaných čtenářů:
- hráči A překonávají překážkovou dráhu
- proti hráči D startuje obránce a ten řeší situaci 1:1
{/hidefrom}
{comment}
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních 
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo 
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu. 
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice 
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci 
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají 
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni. 
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.