"Jak z názvu seriálu vyplývá, bude mým hlavním cílem vytvořit návrh koncepce rozvoje ve výchově talentů v profesionálních fotbalových klubech v České republice. Nejdříve se proto pokusím zdůraznit důležité teoretické aspekty spojené s problematikou koncepce," říká autor šestého dílu seriálu [1] [2] [3] [4] [5] [6] Martin Valášek.

Formy podpory talentovaných fotbalistů mají dvě základní dimenze, a to dimenzi institucionální (především v rámci zákonů ČR a v rámci ČMFS, fotbalových klubů a škol) a dimenzi neinstitucionalizovanou (především v rodině podporou rodičů, v rámci služeb hráčských agentů apod.).

V institucionalizované podobě jde v rámci podpory mládežnického fotbalu a péče o talentovanou mládež především o systém sportovních středisek dle pravidel a předpisů Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT). Sportovní střediska (SpS) mají formu sportovních tříd (ST) ve vybraných ZŠ a sportovních center mládeže (SCM) při vybraných středních školách, které jsou partnerskými školami příslušných fotbalových klubů, především ligových profesionálních fotbalových klubů. Právní rámec vzniku a fungování SpS je daný jednak zákony a dalšími právními předpisy (zákon o podpoře sportu č. 115/2001 Sb., Zásady programu IV – Sportovní střediska, které vydalo MŠMT v roce 2008 apod.) a jednak smlouvami o spolupráci, které jsou dvojího typu: a) smlouva mezi ČMFS a příslušným fotbalovým klubem a b) smlouva mezi fotbalovým klubem a partnerskou školou.

Dále jde o další doplňující prvky péče o mládežnický fotbal, včetně speciálních nástrojů při vyhledávání, udržení a rozvoji zvláště talentovaných mladých fotbalistů v konkrétních fotbalových klubech. Např. při skautingu a následném transferu talentovaného fotbalistu získají rodiče mladého hráče finanční odměnu či finanční příspěvek od fotbalového klubu na úhradu cestovného, ubytování apod.

V další vývojové fázi a při vyšší výkonnostní úrovni se pak podpora talentů projevuje především tím, že mimořádně talentovaní mladí fotbalisté mohou získat statut nikoliv jen registrovaného, ale tzv. smluvního hráče (zpravidla nejčastěji od 16 let věku) s určitou měsíční finanční odměnou (u profesionální hráčské smlouvy je to minimálně 8.000,- Kč/měsíčně a u tzv. neamatérské smlouvy je to zpravidla do 5.000,- Kč/měsíčně) plus prémie za dosažené výsledky v ligových fotbalových utkáních, mimořádné bonusy ze vzestup a udržení výkonnosti v mládežnických reprezentacích nebo v seniorském týmu apod.

Přehnaná a předčasná specializace a profesionalizace mladých fotbalových talentů a podobně také příliš velký tlak až příliš ambiciózních rodičů a některých mládežnických trenérů se tak často obrací proti samotným talentům, a to jak ve sportovní oblasti (často pod tlakem peněz a popularity přetíží nebo naopak zpyšní a zpohodlní nebo se nezdravě stresují z nepřiměřených očekávání, které v daném věku nemohou ještě naplnit apod.), tak v civilním životě (sklony k zanedbávání studia, hazardním hrám apod.). Negativní roli často sehrávají také agenti talentovaných hráčů, kteří maximalizují požadavky na finanční výši meziklubových transferů a hráčských odměn, protože tím větší je jejich agenturní provize. V takových případech mladí talentovaní fotbalisté pod vlivem peněz, popularity a vidiny dalšího přestupu často úplně rezignují na školní vzdělávání a často i na další etické hodnoty.

Neinstitucionalizovaná dimenze podpory fotbalových talentů se realizuje nejvíce v rodině, kdy rodiče financují některé náklady spojené s fotbalovou přípravou: a) placení příspěvků fotbalovému klubu k úhradě části nákladů na trenéry, sportoviště, vybavení apod., b) zakoupení základních pomůcek – kopačky, tréninkové vybavení atd., c) cestovné či doprava na tréninky a utkání (osobní doprovod rodičů je pravidlem, ve městech u dětí ve věku 5 – 10 let je zpravidla povinný), d) další náklady (pitný a stravovací režim pro sportovce, lékařská a zdravotní péče, příspěvky na úhradu tréninkových soustředění, účast na mezinárodních turnajích apod.). Zvláště talentovaným mladým fotbalistům, kteří mají smlouvu s hráčským agentem nebo jejich rodičům na výše uvedené náklady přispívají agentury hráčských agentů (zpočátku většinou v naturální podobě dodáním kopaček apod.).

Existují i případy, že rodinná podpora růstu a rozvoje talentovaného fotbalisty se propojí s fotbalovým klubem a agenturou hráčského agenta do "společného smíšeného projektu" (např. stáž, studijní pobyt a později i přestup mladého brankáře J. Šebka z Tachova do anglického špičkového klubu FC Chelsea v kooperaci s FC Viktoria Plzeň a agenturou Sport Invest a.s.). Bohužel existuje i spousta opačných případů, kdy předčasný odchod mladého talentovaného hráče do zahraničí fakticky nejenže nedovedl mladého hráče na očekávanou fotbalovou úroveň, ale ještě znehodnotil všechny předchozí fáze výchovy a vynaložené prostředky do přípravy mladých fotbalistů, které byly uplatněny jak na úrovni ČMFS i konkrétních dotčených fotbalových klubů a rodin.

S podporou talentované mládeže ve fotbale souvisí také ostrý konkurenční boj na fotbalovém trhu, v rámci kterého probíhá tzv. válka o talenty (a to jak mezi samotnými fotbalovými kluby, tak z hlediska hráčských agentů, kteří do svých portfolií získávají - různými formami, například dohodou s rodiči - i velmi mladé fotbalisty, někdy už ve věku 10 – 15 let). Obchod s právy agentů na mladé fotbalisty má řadu nejasností a někdy může být i v rozporu s právem.

K problematice skautingu a spolupráci s hráčskými agenty nejsou v ČR odborné publikace či výzkumné práce se speciálním zaměřením na vrcholový fotbal. Na klubové úrovni je toto know-how předmětem poměrně velmi přísného utajování nebo není vůbec k dispozici v psané podobě ani pro vnitřní potřeby fotbalového klubu.

Charakteristika pojetí úseku mládeže používaná v profesionálních fotbalových klubech

Úsek mládeže – jde o organizační složku, která zahrnuje:

a) trenéry, manažery a další specialisty, kteří zajišťují chod úseku mládeže (přípravu na soutěžní utkání mládežnických týmů a účast v mistrovských utkáních a v dalších fotbalových soutěžích)
b) hráče jednotlivých týmů všech mládežnických kategorií, v praxi zpravidla od U6 do U19. (V některých klubech se do úseku mládeže zahrnují také hráči tzv. juniorky – tedy rezervní tým dospělých z hráčů v kategorii např. U21 viz dále).

V úseku mládeže se používají tři hlavní nástroje řízení:

a) organizačně-technické a materiální zázemí + finanční rozpočet
b) obsahová a metodická koncepce činnosti úseku mládeže pro tréninkový a výchovný proces a pro účast v soutěžích mládeže
c) koordinační manažerská a organizačně-administrativní činnost jak pro postupy dle bodu a-b), tak pro oblast spolupráce s vedením fotbalového klubu jako celku a pro komunikaci a kooperaci s jinými kluby, školami, medii a dalšími subjekty.

O úspěšnosti práce úseku mládeže rozhodují především tyto faktory:

1) lidé (jejich znalosti, dovednosti, motivace, výsledky a ambice)
2) finanční zdroje (na provozní a investiční potřeby)
3) sportovní procesy (tréninkový, soutěžní a výchovné činnosti, formy a metody)
4) infrastruktura (vybavení a zařízení pro sportovní trénink a utkání, rehabilitaci, lékařskou péči, informační a komunikační technologie atd.)
5) kvalita práce a dosahované výsledky (ve fotbalových soutěžích, v individuální a týmově přípravě a výkonnosti hráčů) a kriteria jejich měření a hodnocení.

Zásadní vliv na kvalitu, efektivnost a úspěšnost činnosti úseku mládeže mají především kvalifikovaní trenéři mládeže a úroveň jejich trenérské práce s mladými fotbalisty a jejich komunikace a součinnost s rodiči hráčů a učiteli ve školách, které navštěvují mladí fotbalisté v žákovských a dorosteneckých kategoriích.

Rozsah, struktura a cíle fungování úseku mládeže se liší podle toho, zda jde o profesionální fotbalový klub, kde příprava mladých fotbalistů je orientována na vrcholový špičkový fotbal (uplatnění hráčů ve vlastním profesionálním mužstvu, v národních reprezentacích a na fotbalovém trhu vůbec), což je předmětem zkoumání této diplomové práce, nebo jde o kluby, kde úsek mládeže vychovává hráče „pouze“ pro výkonnostní amatérský fotbal, respektive pro fotbal hraný pro zábavu a sportovní vyžití, nikoliv pro peníze v rámci kariéry profesionálního fotbalisty.

Charakteristika organizační struktury úseku mládeže v profesionálním fotbalovém klubu

Následující organizační schémata a.s. a o.s. ukazují základní vnitřní organizační uspořádání, jak z hlediska nejvyšších orgánů a řídích funkcí, tak z hlediska vnitřních a vnějších vzájemných vztahů.

Z vnitřních vztahů je zvýrazněno postavení úseku mládeže v rámci a.s., kde je zastřešena registrace všech hráčů a soutěže jednotlivých týmů. V rámci o.s. jsou soustředěny finanční zdroje z dotací a dalších příjmů, které se využívají především na financování odměn trenérů a dalších výdajů spojených s tréninkovým a výchovným procesem, o který pečují trenéři mládeže ve spolupráci s partnerskými školami. Tyto dva specifické procesy, tzn. soutěžní a tréninkový proces a s nimi související vztahy a kriteria probíhají souběžně a nenahrazují jeden druhého. Fakticky tak dochází k prolínání a vzájemné podmíněnosti činností v rámci a.s. a o.s.

Postavení, kompetence orgánů a dalších činovníků a.s. a o.s. jsou dány jak obecně závaznými právními předpisy (obchodní zákoník, účetní a daňové předpisy apod.), tak předpisy ČMFS (popř. UEFA a FIFA), firemními zakladatelskými dokumenty, rozhodnutími statutárních orgánů.



Tipy redakce:

Předpoklady, výchova, podpora a vliv rodiny na mladého fotbalisty
Za základní předpoklady pro uplatnění v moderním fotbale je pro každého malého adepta "fotbalové slávy" vnímáno ze tří základních pohledů. První pohled – potenciál prostorové vnímavosti, pohled druhý – rychlostně technické dispozice a pohled třetí - týmový charakter.

Trenérská filozofie očima neprofesionálního trenéra mládeže
Motto autora zní: "Trénování má mnoho tváří, ale když nastane čas, že hráči již nepotřebují radu či pomoc ze zámezí, trenér odvedl svou práci více než dobře." Jak toho ale dosáhnout, když to vyžaduje především učit správné věci a za určitých podmínek být schopný dětem a mládeži připravit taková cvičení v tréninkovém procesu, v rukou v ruce pochopitelné a zároveň reálné fotbalové situaci, když určitá omezení brání v tvořivosti, hravosti nebo kreativitě.



{comment}