Sdílejte:
(E) Herní situace
(01) Mikrosituace
(a) 1:1, 2:2, 3:3, 4:4
PH - Hra 3:3 (4:4) a řešení situace 1:1 v koncové zóně [1]PH - 3:3 na 4 branky ve tvaru kříže [1]
PH - 3 proti 1+2 brankáři na 4 branky [1]
PH - 4 na 4 se čtyřmi "naražeči" [1]
(b) 2:1, 3:2, 4:3
PH - 3 na 3 plus neutrální hráč [1]PH - 4 na 3 s přenesením [1]
PH - Hra dvakrát 3:2 ve čtvercích [1]
PH - Nácvik mikrosituací 1:1+3:2 s nahravači [1]
PH - 2+1 proti 2 na dvě malé branky [1]
HC - 2:1 na malém prostoru [1] [2]
PH - 4:3+1 na 3 branky v trojúhelníku [1]
(c) 3:1, 4:2, 5:3
PH - 3+1:2 s nahravači a třemi míči [1](02) Skupinové hry
(a) 5:5, 6:6, 7:7
PH - Hra 3+2:3+2 s nahrávači [1]PH - Hra 5 na 5 - "Nabíječka" [1]
PH - 3+1+1 proti 3+1+1 s nahravači ve 4 rozích [1]
PH - Hra 3:2 a 2:1 + 1:1 v zóně [1]
PH - 6+1 proti 6+1 na dvě branky uprostřed [1]
PH - 3:4+4:3 v prostoru dvou pokutových území [1]
PH - 4:4+4 na 4 branky mimo hrací plochu [1]
PH - Křídelní hra 4:4 + 4 na dvě branky [1]
PH - 3:3 v obdelníku s 3:3 nahrávači [1]
(b) 6:5, 7:6, 8:7
(c) 6:4, 7:5, 8:6
(d) 6:3, 7:4, 8:5
(03) Týmové hry
(a) 8:8, 9:9, 10:10
PH - 9 proti 9 na tři branky [1]PH - 8+1:8+1 na 2/3 hřiště a 2 ofsajdové zóny [1]
PH - Hra 9:9 kombinace v pěti čtvercích [1]
PH - 6:6 se 2 naražeči na každé straně [1]
PH - Hra 9:9 ve 4 čtvercích z 9 [1]
HC - Kombinace, dlouhá přihrávka a hra hlavou [1] [2] [3] [4]
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních 
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo 
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu. 
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice 
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci 
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají 
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni. 
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.