Páteční článek Kamila Turoňe popisuje cvičení z druhé poloviny hlavní části tréninkové jednotky Jörga Daniela z 4.1.2005, která byla uveřejněna na stránkách německého fotbalového svazu. Autor článku přidává vlastní postřehy a varianty. Jednotka je určena pro žákovskou kategorii, pro zimní přípravné období, situovaná je do haly a dnes se zaměříme na průpravné cvičení zařazené do úvodu hlavní části tréninkové jednotky.
Celá tréninková jednotka je určena především pro žákovskou a dorosteneckou kategorii, je rozdělena do pěti na sebe navazujících částí, které se zaměřují především na vedení míče, přesnou přihrávku a zpracování míče, vše v dostatečné rychlosti.
Hlavní část (2) Dribbel-Wettlauf (Vedení míče se zakončením 3:2)
Popis průpravného cvičení:
- halu rozdělíme na dvě poloviny
- stejně tak rozdělíme hráče do dvou stejně početných skupin
(a) na první polovině
(b) na druhé polovině probíhá následující cvičení:
- použijeme branku do haly ideální je branka na házenou
- 10 metrů před brankou postavíme dva kužely
- kužely značí začátek akce
- před branku postavíme 2 útočníky a 2 obránce
- ostatní hráči počkají na půlící čáře haly
- první hráč s míčem na startovní čáře rozehrává míč na jednoho z útočníků
- vběhnutím do hracího prostoru se zapojuje do hry 3:2
- tento hráč zastává pozici libera a zajišťuje tuto pozici až do zakončení
akce- akce končí dossažením branky
- po zakončení akce začíná rozehrávka s novými hráči
Varianty:
- akce pokračuje i v případě zahrávání rohu
- po zakončení si hráči vymění pozice (útočníci brání a obránci útočí)
- útočící hráči mají omezený počet dotelů (2,3)
- poměr hráčů je 4:3
Vyzkoušeli jste toto cvičení v praxi? Jaké s ním máte zkušenosti a možné varianty? Diskuze
{moscomment}


Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu.
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni.
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.