Cvičení vhodných do úvodní části fotbalového tréninku vyšelo na stránkách www.trenink.com hned několik. Připomeňme si například Bago střídavě rukou a hlavou nebo Jeden, dva, tři doteky ve trojici.
Autorem cvičneí je trenér Jiří Formánek, který cvičení pojmenoval Geometrické tvary při rozcvičení. Cílem cvičení je naučit hráče spoluproacvat jak při přihrávání ve čtveřici, tak při reakci na signál. Hráči musí při vytvoření obrazce komunikovat.
Cvičení je vhodné zařadit do úvodní části tréninkové jednotky, cvičení zvládnou jak hráči přípravek, tak starší věkové kategorie.
Cíl průpravného cvičení:
Cílem průpravného cvičení je připravit organismus hráčů na větší zatížení v hlavní části tréninkové jednotky. Vlastní spolupráci a reakci na podnět je přihrávání ve čtveřici na omezeném prostoru. Hráči musí reagovat a komunikovat po určeném signálu.

Popis průpravného cvičení:
- herním prostorem je čtverec
- rozměry herního prostoru jsou 30x30 metrů
- cvičení je určeno pro celý tým
- hráči do pole i brankáři jsou rozdělení do čtveřic
- každá čtveřice má jeden míč
- hráči ve čtveřici si bez omezení přihrávají
- hráči by měli vždy přihrávat na třetího (například Držení míče na třetího)
- po předem určeném signálu hráči zašlápnou míč
- a vytvoříve čtveřici geometrický tvar:
(a) řadu (zástup)
(b) malý čtverec
(c) velký čtverec
(d) trojúhelník s těžištěm
- poslední trojice udělá symbolický trest
- cvičení se opakuje
Varianty:
- hráči si přihrávají ve čtveřici s omezením na (1,2,3) doteky
- každý z hráčů má míč
- lze libovolně manipulovat s velikostí herního prostoru
- cvičení probíhá bez brankářů
Pomůcky:
- 8x mety (kuželky, kloboučky)
- 4x míč
- rozlišovací trika (ideálně 4 barvy)



Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu.
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni.
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.