Sdílejte:
Slovenský pedagog Univerzity Mateja Bela z Bánské Bystrice Miroslav Nemec, trenér mládeže a autor web magazínu fotbalových trenérů trenink.com dnešním článkem navazuje na první díl a
druhý díl svého seriálu s názvem Príklady pohybových hier pre detské kategórie vo futbale."V príspevku chcem prezentovať praktické príklady (zásobník) v praxi overených pohybových hier, ktoré som využíval ako tréner futbalových družstiev prípraviek a mladších žiakov vo veku 8 - 12 rokov," říká trenér Miroslav Nemec.
Vzápětí také dodává: "V prvej časti uvediem pohybové hry, ktoré zdôrazňujú rozvoj kondičných schopností a koordinačných schopností, v druhej pohybové hry na rozvoj herných zručností. Vzhľadom k rozsahu príspevku uvádzam len obmedzený počet hier, ktoré majú slúžiť skôr ako príklady."
Pri každej hre uvádzam jej zameranie, popis a možné obmeny, tak jak tomu bylo v případě prvního a druhého dílu.
13. Vyvolávaná čísel (obrázok) - rozvoj rýchlosti reakcie a lokomócie
Rovnako početné družstvá stoja v radoch, jednotliví hráči majú pridelené čísla. Povelom ku štartu je vyvolanie čísla trénerom. Hráči vybehnú, bežia pred družstvom k ľavému krajníkovi, ďalej k méte, za družstvom bežia k pravému krajníkovi, k méte a popred družstvo sa vrátia na svoje miesto. Víťaz získava pre svoje družstvo bod. Hrá sa do určitého počtu bodov.
Obmena: štart z rôznych polôh.
Hráči sedia v zástupe s natiahnutými nohami. Prvý hráč z každého družstva vezme loptu medzi nohy, ľahne si na chrbát a zdvihne nohy dohora. Týmto spôsobom podáva loptu ponad hlavu druhému hráčovi. Ten uchopí loptu rukami, dá si ju medzi členky a podá ju opäť cez hlavu tretiemu v družstve. Keď lopta príde na koniec, vezme ju posledný a beží dopredu, sadne si pred prvého hráča a začne podávať loptu rovnakým spôsobom. Víťazí družstvo, ktoré skôr sedí vo svojom pôvodnom poradí.
15. Žabí súboj - rozvoj koordinácie a sily dolných končatín
Dvojica poskakuje v drepe a vzájomnými údermi do dlaní sa snažia vychýliť súpera z rovnováhy. Kto sa dotkne zeme inou časťou tela ako chodidlami, prehral.
16. Kohúti zápas - rozvoj koordinácie a sily dolných končatín
Hrá sa vo dvojiciach, obidvaja súperi poskakujú na jednej nohe, druhú skrčia zánožmo. Rukami zloženými pred hrudníkom sa snažia odstrčiť alebo uhnúť súperovi tak, aby stratil rovnováhu a došliapol pokrčenou nohou na zem. Obmena: môžeme hrať vo vymedzenom priestore, opustenie priestoru znamená prehru.
17. Na jeleňa - rozvoj koordinácie, hádzania a chytania lopty
Hráči stoja v kruhu, čelom do stredu. Jeden z hráčov - jeleň, ide do stredu kruhu. Hráči po obvode kruhu si prihrávajú a kto má nabité, môže po jeleňovi "strieľať (hádzať loptu). Ak ho nezasiahne, stáva sa sám jeleňom. Hráči prihrávajú tomu, kto je k jeleňovi najbližšie a jeleň sa snaží naopak byť od hráča s loptou čo najďalej.
(D) Hry zamerané na rozvoj herných zručností:
18. Bojová naháňačka s prebiehaním (obrázok) - pohyb bez lopty, klamavé pohyby
Na dlhšej strane ihriska stojí na čiare prvé družstvo. Druhé je rozostavené po celej ploche ihriska. Na znamenie vybieha prvé družstvo a snaží sa prebehnúť za čiaru na opačnej strane. Hráči druhého družstva členov prvého chytajú. Chytený hráč si sadne na zem. Komu sa podarí prebehnúť na druhú stranu, získava pre družstvo bod. Úlohy sa vymenia. Víťazí družstvo, ktoré po stanovenom počte prebehov získa viac bodov.
Všetci hráči stoja s loptou vo vymedzenom štvorci 6 x 6 m. Určený hráč sa pokúša dať "babu" ostatným hráčom bez toho, aby stratil kontrolu nad loptou.
{comment}
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních 
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo 
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu. 
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice 
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci 
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají 
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni. 
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.