Sdílejte:
Dnes přinášíme poslední díl pětidílného seriálu - závěrečnou část tréninkové jednotky od Ralfa Petera z 15.2. 2005, kterou po magazín fotbalových trenérů trenink.compřeložil a o vlastní poznatky obohatil Kamil Turoň. "Dnešním dnem zakončíme seriál článků o tréninkové jednotce od Ralfa Petera s názvem Torschussaktionen (Střela a zakončení na bránu) s kterou jste se setkávali na stránkách trenink.com v uplynulých dnech.," řekl trenink.com Kamil Turoň.
Závěrečná část - TorschussaktionenPopis hlavní hry:
Cílem cvičení je naučit hráče střelbu ze střední vzdáleností a následné zakončení hlavou. Jelikož je toto cvičení zařazeno až na konec tréninkové jednotky nemusíme dbát na perfektní zvládnutí, ale naopak navodit atmosféru, která by motivovala hráče zakončit v co největší pohodě a proti ostatním spoluhráčům vymyslet alespoň na oko co nejhezčí zakončení akce.
Popis průpravné hry:
- před jednou brankou s brankářem vytvoříme 3 skupiny a pro lepší orientaci si je pojmenujeme A,B,C
- hráče rozestavíme jako na obrázku a sk.A a B zaujme území asi 15-20m před pokutovým územím
- skupina B a C mají míče
- skupina C se postaví téměř na úroveň rohového praporku,asi 2-3m od něj směrem k malému vápnu
- první hráč ze skupiny B přihrává míč asi 3-4 m před pokutové území
- první hráč ze skupiny A vyrazí za touto přihrávkou a zatáhne míč na úroveň "16" a na čáře zakončí střelbou
- pokračuje v běhu do pokutového území a hráč ze skupiny C centruje 2-3m před malé vápno, kde hráč A zakončuje hlavou
- brankář je v tomto případě pasivní na 50% a nevěnuje velkou pozornost centrovanému míči,ale až následnému zakončení hlavou, myšleno udělat co nejmenší střelecký úhel
Varianty:
- posouváme hráče ve skupinách,aby absolvovali cvičení na všech postech
- hráč ve vápně zakončuje střelbou z voleje
- hráč B po přihrávce běží taky do pokutového území a čeká na přihrávku od hráče A,který přihrává hlavou na hráče B a ten zakončuje hlavou (volejem)
Poznámka:
Na konec tréninkové jednotky doporučuji strečink a výběh bez bot v lehkém tempu asi 2 kolečka okolo hřiště.
Vyzkoušeli jste toto cvičení v praxi? Jaké s ním máte zkušenosti a možné varianty? Diskuze
{moscomment}
Rychlostní a akcelerační schopnosti představují v moderním fotbale klíčový výkonnostní faktor, který často rozhoduje o úspěchu jednotlivce i celého týmu. Systematické testování rychlostních parametrů umožňuje trenérům objektivně posoudit aktuální úroveň hráčů, sledovat jejich vývoj a cíleně upravovat celé tréninkové procesy nebo konkrétní rychlostní cvičení. V současné době existuje široké spektrum testů, od jednoduchých lineárních sprintů po komplexní multidimenzionální protokoly, které simulují specifické herní situace ve fotbale. 
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních 
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo 
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu. 
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice 
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci 
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají 
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni. 
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.