Sdílejte:
Na oficiálním portálu Německého fotbalového svazu DFB - v sekci Training–online - uveřejnil německý fotbalový trenér Horst Hrubesch dne 6. 7. 2004 tréninkovou jednotku určenou pro starší dorostence, ve které se zaměřil především na nácvik řešení situací 1:1, 2:1 a 2:2. Magazín fotbalových trenérů trenink.com přináší pro své čtenáře jedno herních cvičení z průpravné části této tréninkové jednotky. Herní cvičení bylo určeno pro kategorii dorostenců, ale lze ho aplikovat i na mladší kategorie od věkové kategorie přípravek. Trenér Horst Hrubesch zařadil toto cvičení na závěr průpravné části tréninkové jednotky, ale hlavně u mladších hráčů ho je možno zařadit i do hlavní části tréninku.
Cíl herního cvičení:Cílem herního cvičení je naučit hráče řešit rychle a efektivně situace jeden na jednoho (1:1) na malém prostoru.
Popis herního cvičení:
- prostor o velikosti pokutového území se rozdělí na třetiny (3 hřiště)
- mužstvo je rozděleno na dvě barevně odlišená družstva
- na každém hřišti je jeden pár hráčů z každého družstva
- hráči z různých družstev řeší na každém hřišti situaci 1:1
- po vyřešení situace přihrávají míč hráči svého družstva na základní čáře
Varianty:
- řeší se situace dva na dva (2:2) na stejném prostoru
- hráči po vyřešení situace mají za úkol míč zašlápnout na koncové čáře
Vyzkoušeli jste toto cvičení v praxi? Jaké s ním máte zkušenosti a možné varianty?
{moscomment}
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních 
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo 
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu. 
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice 
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci 
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají 
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni. 
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.