Sdílejte:
Na oficiálním portálu Německého fotbalového svazu DFB - v sekci Training–online - uveřejnila německá fotbalová trenérka Silvia Neid již v průběhu minulého roku tréninkovou jednotku z 22.7.2003, kde se zaměřila především na nácvik zónové obrany. Magazín fotbalových trenérů trenink.com přináší pro své čtenáře herní cvičení z hlavní části této tréninkové jednotky. Herní cvičení bylo určeno pro kategorii dívek U19. Samozřejmě je možné je použít i pro kategorii dorostu chlapců a dospělých. Cvičení je vhodné zařadit do závěru hlavní části tréninkové jednotky.
Cíl herního cvičení:Cílem průpravné hry spolupráci mezi obránci, udržet kompaktnost obranného bloku, spolupráce brankáře s obranou a v případě útočníků překonat změnou těžiště hry obranu a zakončit.
Popis herního cvičení:
- herní cvičení probíhá na polovině hřiště s jednou velkou brankou a brankářem (viz diagram)
- obránci vytvoří pětičlenný blok (4 obránci a jeden záložník)
- útočníci je rozestaví podle obrázku, dva útočníci na hrotu, dva krajní hráči a dva rozehrávači
- cvičení začíná jeden z rozehrávačů kolmou přihrávkou na hrotového útočníka, který naráží zpět na druhého rozehrávače a ten mění těžiště hry a roztahuje hru d křídla
- krajní záložník řeší v křídelním prostoru situaci 1:1, 1:2 a centruje na nabíhající útočníky
Varianty:
- je omezený počet dotyků (3,4)
- obránci mají za úkol přerušit akci a zformovat se
- obránci mají za úkol získat míč a zašlápnout míč na polovině hřiště
- obránci mají za úkol zašlápnout míč na autové postranní čáře
{moscomment}
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních 
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo 
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu. 
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice 
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci 
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají 
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni. 
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.