Sdílejte:
V polovině tohoto týdne vychází na portálu www.trenink.com článek s názvem Quit Trying to Score jehož autorem je trenér Steve Bender, který tuto průpravnou hru publikoval na anglickém trenérském serveru www.and-again.com.Průpravná hra Quit Trying to Score, kterou v českém překladu přináší magazín fotbalových trenérů trenink.com, je určena minimálně šest hráčů,maximální počet není stanoven, ale doporučená horní hranice je 14 hráčů (7:7) od věkové kategorie mladších žáků.
Cíl průpravné hry:Cílem této průpravné hry je zlepšit spolupráci menších skupin hráčů 3:3 a 4:4, pracovat na vhodném výběru místa bez míče a následné podpoře hráče s míčem, vhodné načasování přihrávek a schopnost mužstva udržet míč pod kontrolou pod tlakem soupeře.
Popis průpravné hry:
- mužstvo rozděleno na dva barevně odlišené týmy 3:3 (4:4, 5:5, 6:6, ...)
- hrací plocha pro 3:3 má rozměry 18 x 25 metrů
- hrací plocha se zvětšuje úměrně počtu hráčů
- jedno z mužstev má míč, druhé se ho snaží získat
- úkolem mužstva s míčem je udržet míč pod kontrolou po určitý počet přihrávek
- bránící mužstvo se pokouší míč získat a případně pokračovat v držení míče
- hra se řídí běžnými pravidly fotbalu, samozřejmě bez obsajdu
- pokud míč opustí hrací plochu tak se nevhazuje, ale rozehrává nohou ze země
Varianty:
- mění se poměr mužstev 4:3, 5:3, 6:3, ...
- s mužstvem držícím míč hraje "neutrální" hráč
- hráči s míčem mají omezený počet dotyků (1,2,3)
- auty se nekopou, ale vhazují
- pro "přerušení" držení míče nestačí pouze dotyk míče, ale soupeř musí míč zíkat
Vyzkoušeli jste toto cvičení? Jaké s ním máte zkušenosti a možné varianty? Diskusní fórum {moscomment}
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních 
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo 
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu. 
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice 
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci 
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají 
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni. 
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.