Herní cvičení Clear the decks je zaměřeno na dva základní tréninkové cíle. Pro ofenzivní hráče na trénink techniky a přesnosti centrovaných míčů a pro defenzivní hráče na důraz a techniku v obranných hlavičkových soubojích ve vlastním pokutovém území.
Toto herní cvičení je určeno minimálně pro 4 ofenzivní hráče, tři obránce a brankáře.

Cíl herního cvičení:
Cílem tohoto herního cvičení je zlepšit schopnost přesně a technicky správně centrovat z křídelních prostorů a zlepšit schopnost především středních obránců odvrátit míč hlavou z vlastního pokutového území.
Popis herního cvičení:
- herním prostorem pro toto herní cvičení je celá šířka fotbalového hřiště s hloubkou od brankové autové čáry až přibližně pět mtrů za hranici pokutového území
- rozestavení hráčů je zřejmé z diagramu, po jednom hráči v levém i pravém křídelním prostoru s několika míči, dva ofenzivní hráči v pokutovém území společně s třemi obránci a brankář ve velké brance
- úkolem křídelních hráčů je na pokyn střídavě přesně centrovat na dva hrotové hráče v pokutovém území
- úkolem obránců je míč odvrátit, pokud možno hlavou
Varianty:
- křídelní hráči centrují z různých vzdáleností a pozic
- poměr hráčů v pokutovém území se změní z 2:3 na 3:3 ve prospěch ofenzivních hráčů
- pro případ nácviku střelby ze střední vzdálenosti je možné postavit za hranici pokutového území dva nebo tři ofenzivní hráči, kteří zakončují po odvrácení centru obránce
- zabavnou a soutěživou formou je poměr 2:4 v neprospěch útočníků ovšem bez brankáře (!)


Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu.
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni.
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.