Cvičení máte možnost najít v obsáhlém archivu cvičení serveru Soccerperformance.org, který se zabývá problematikou fotbalového tréninku, ale který bohužel již není aktualizován.
Herní cvičení 1v1 Defending play je vhodné zařadit do průpravné nebo hlavní části tréninkové jednotky, je určeno právě pro všechny věkové kategorie počínaje starší přípravkou. Určeno je minimálně pro 4 hráče.
Cíl herního cvičení:Cílem tohoto herního cvičení je naučit hráče řešit situace 1:1 na malém prostoru pod tlakem spoluhráče a po vyřešení této často se vyskytující situace přesně přihrát na spoluhráče. Důležitý je nácvik řešení podobných situací z pohledu bránícího hráče, který musí předvídat pohyb a způsob řešení situace od hráče držícího míč.
Popis herního cvičení:
- herní prostor je o velikosti 10 x 25 metrů (i menší)
- herní prostor je rozdělen na třetiny
- za kratší stranou stojí trenér nebo hráč s dostatečným počtem míčů
- trenér nahrává míč na "červeného" útočícího hráče
- ve chvíli kopu startuje "žlutý" bránící hráč do defenzivního postavení
- "červený" hráč se snaží co nejrychlejí s míčem pod kontrolou dostat do koncové zóny (světlemodrého čtverce)
- "žlutý" hráč "červeného" pouze sleduje až do koncového čtverce
- v koncovém čtverci se "červený" snaží zakončit do malé branky
- bránící "žlutý" hráč se snaží míč odebrat
Varianty:
- v koncové třetině jsou dva čtverce a dvě malé branky
- bránící hráč může míč odebrat ve dvou koncových třetinách
- bránící hráč po zisku míče musí mč zašlápnout na jedné z vyznačených čar
Originální stránky cvičení
Vyzkoušeli jste toto cvičení v praxi? Jaké s ním máte zkušenosti a možné varianty? Diskuze


Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu.
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni.
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.