Jednoduchá cvičení mívají u hráčů obvykle velký úspěch a trenérům, především mládežnických týmů, dávají možnost opakovat u hráčů základní herní činnosti jako je přihrávka, vedení míče a střelbu. Cvičení je kondičně nenáročné a pro hráče motivující, protože můžeme zařadit prvky soutěživosti, tak jako v cvičení Chyť si svoji myšku.
Název dnešního cvičení je Přihrávka, zašlápnutí a střelba, autorem je Jiří Formánek a cvičení je vhodné pro regenerační, pozápasový trénink.
Cvičení zařazujme do průpravné nebo hlavní tréninkové jednotky. Dnešní cvičení je jednoduché, kondičně nenáročné. Zvládnou všechny mládežnické i dospělé týmy. Nenáročné cvičení je však třeba provádět plynule a dobře po technické stránce.
Cíl průpravného cvičení:
Cílem jednoduchého průpravného cvičení je zapojit do nenáročné kombinace hned několik herních činností jednotlivce. Od přihrávky, přes vedení míče, zašlápnutí až po vlastní zakočneí akce střelbu. Hráči si velice rychle a opakovaně vyzkouší všechny tyto činnosti a to několikrát za sebou. Po hráčích požadujeme efektivitu v zakočení a plynulost provádění celého cvičení.
Popis průpravného cvičení:
- herním prostorem je polovina hrací plochy
- na brankové čáře je postavena branka
- na úrovni pokutového území jsou zapíchnuty dvě tyče
- rozestup tyčí je přibližně 10 metrů
- cvičení je určeno pro:
(a) 1-2 brankáře
(b) 9-18 hráčů do pole
- hráči do pole jsou rozdělení na tři skupiny
(a) rozehrávající (červení)
(b) vedoucí míč (modří)
(c) zakončující (žlutí)
- tyto tři skupiny vytváří pomyslný trojúhelník
- velikost nebo přesně daný tvar není vyznačen
- rozehrávající hráči stojí v prostoru okolo kruhu
- mají k dispozici míče a akci zahajují
- hráči vedoucí míč a zašlapující míč stojí více v křídelním prostoru
- hráči, kteří akci zakončují stojí blíže středu
- akce je zahájená přihrávkou
- hráč v křídle míč navádní po úrovni pokutového území
- v prostoru mezi tyčemi míč zašlápne
- a pokračuje v pohybu
- zakončující hráč dobře načasuje náběh
- a po zašlápnutí akci zakončuje
- hráči se po akci posouvají ve směru chodu hodinových ručiček:
(a) červený -> modrý
(b) modrý -> žlutý
(c) žlutý -> červený
- cvičení se opakuje
Varianty:
- hráč, který míč zašlapuje, dobíhá případnou vyraženou střelu
- zcela libovolně lze upravit velikost a tvar trojúhelníku
- cvičení lze provádět z levé i pravé strany
- hráči (skupiny hráčů) soutěží o větší počet vstřelených branek
- hráči akce zakončují prvním dotykem
- požadovat můžeme zakončneí akce před nebo i uvnitř pokutového území
Pomůcky:
- 1x branka (velká)
- 3x mety (kloboučky)
- 2x zapichovací tyč
- 16x míč
Rychlostní a akcelerační schopnosti představují v moderním fotbale klíčový výkonnostní faktor, který často rozhoduje o úspěchu jednotlivce i celého týmu. Systematické testování rychlostních parametrů umožňuje trenérům objektivně posoudit aktuální úroveň hráčů, sledovat jejich vývoj a cíleně upravovat celé tréninkové procesy nebo konkrétní rychlostní cvičení. V současné době existuje široké spektrum testů, od jednoduchých lineárních sprintů po komplexní multidimenzionální protokoly, které simulují specifické herní situace ve fotbale. 
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních 
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo 
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu. 
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice 
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci 
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají 
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni. 
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.