Italové počtvrté v historii vyšlapali na světový Olymp. Mistři světa si poradili s Francií až na pokutové kopy, přestože ve finálovém duelu tahali po většinu utkání za delší konec pomyslného provazu.

Navíc jim do karet hrálo i vystřídání totálně vyčerpaného Henryho a nesmyslné vyloučení loučící se ho "krále" Zidaneho. Dvě největší ikony Galtského kohouta tak nemohly do penaltového rozstřelu promluvit.

Itálie - Francie 2:1 (1:1) po pokutových kopech 5:3 [Berlín 20:00 on-line]

Penaltový rozstřel je vždy loterií a tentokrát byl neúspěšný pouze - na svou šanci neustále čekající - Trezeguet, ktéry do bitvy o zlato naskočil až v desáté minutě nastavení, kdy nahradil opět ne moc výrazného Ribéryho.

Jako problém však vidím především rozdíl v kvalitě brankářů, na jedné straně sebevědomý a jistý Buffon, na druhé straně pak tápající a roztěkaný Barthez, který snad ani v exekutorech soupeře nemohl vzbuzovat respekt natož pak strach z chycení penalty. Stačilo pak jen trefit branku a to se všem hráčům Itálie povedlo.

Hrdinou Itálie zmítané korupčním skandálem tak je Grosso, který původně měl být více vysedávat na lavičce náhradníků než na hřišti.

Italské přečíslení soupeřovy obrany na jeden dotek se zakončením.

To, že se hrálo finále Němce nezajímalo, oni vyhráli o den dříve svůj "titul"

Německo - Portugalsko 3:1 (0:0) [Stuttgart 21:00 on-line]

Němci sehráli nejlepší utkání šampionátu. Na totálně odevzdané Portugalce jim stačila exhibice, které potěšila domácí fanoušky, neboť takto se loučit se šampionátem bylo nádherné.

Navíc se třikrát trefil domácí benjamínek Schweinsteiger. Na druhou stranu nutno podotknout, že jediná branka soupeře stála za to. Centrovaný míč Figa ba zakončení rybičkou bylo vystřiženo z fotbalové moderny.

Jediná branka Portugalska stála za to. Figo prudce nacentroval na svého spoluhráče, který se do polovysoké střely pověsil "rybičkou" a Kahn přišel o čisté konto. V tu chvíli v brance mohl být i s kolegou Lehmannem a Čechem a stejně by na gól nedosáhli.

{moscomment}