Kryoterapie je regenerační metoda, která využívá nízké teploty za účelem zlepšení regenerace, uvolnění svalového napětí, odstranění únavy a snížení případných zánětů po náročných fotbalových trénincích nebo zápasech. Kryoterapie, která se stává stále populárnější jak mezi fotbalisty, tak i dalšími sportovci, může tak být jednou z metod, kterou lze u hráčů využít pro regeneraci a léčbu. Kryoterapie může být vhodná i pro fotbalisty z mládežnických týmů.
Je důležité, aby trenéři a členové realizačního týmu, kteří jsou zodpovědní za plánování a přípravu plánu na regeneraci, si byli vědomi toho, že každý hráč je jedinečný. Kryoterapie má prokazatelně mnoho potenciálních přínosů, její efektivita a bezpečnost jsou však individuální. Před zahájením regenerace formou kryoterapie je vhodné tuto skutečnost konzultovat s odborníkem na sportovní medicínu nebo fyzioterapeutem, zejména pokud má fotbalista nějaké zdravotní problém, především pokud se jedná o cévní onemocnění nebo poruchy srážlivosti krve.
Kryoterapii je možné rozdělit na dva základní typy.
Prvním typem kryoterapie je její celotělová podoba, která se provádí v kryokomoře nebo kryosauně, kde je tělo vystaveno teplotám od -110°C do -150°C. Obvykle je tělo vystaveno nízkým teplotám po dobu několik minut (2-4 minuty), a to i přesto, že teplota je velmi nízká. Doporučuje se začínat s kratšími intervaly, například 60 až 90 sekund, a postupně prodlužovat čas, jak si tělo zvyká na nízké teploty. Metoda pomáhá zmírnit bolest, otoky a urychluje regeneraci svalů.
Lokální nebo místní kryoterapie se aplikuje na konkrétní části těla, například na nohy nebo kolena, pomocí ledu, ledových obkladů, sprejů s kapalným dusíkem nebo speciálních chladicích aplikací a je efektivní při léčbě zánětů a bolestí.Lokální metoda může výrazně zvýšit léčebný účinek a snížit bolest a otoky až na několik hodin po aplikaci.
Jaké jsou výhody a přínosy kryoterapie pro fotbalisty
Za hlavní výhodu užití kryoterapie jako regenerační metody pro fotbalisty se považuje akcelerace regenerace svalů. Kryoterapie urychluje proces zotavení po náročných fotbalových trénincích a zápasech tím, že zvyšuje prokrvení (cirkulaci) krve a okysličení svalů, což pomáhá odplavit kyselinu mléčnou a další metabolity.
Další významnou výhodou kryoterapie je snížení bolestivosti svalů a potlačení vznikajících zánětů ve svalech a kloubech. Aplikace chladu na lidské tělo, ať už lokálně nebo celotělově, pomáhá zmírnit zánětlivé reakce, snižuje otoky a bolest, což je klíčové pro možnost rychlejšího návrat do tréninkového procesu, například po zranění nebo nemoci. Kryoterapie působí analgeticky a snižuje vnímání bolesti.
Při aplikaci kryoterapie dochází ke zlepšení kvality spánku. Řada fotbalistů, po terapii v kryokomoře, subjektivně vnímá lepší kvalitu spánku, což je důležité pro celkovou regeneraci a výkon. Souběžně s lepší kvalitou spánku dochází ke zvýšení psychické pohody, protože kryoterapie stimuluje uvolňování endorfinů nebo serotoninu a ovlivňuje tak pozitivní náladu a psychickou pohodu fotbalistů, což přispívá k jejich motivaci a lepšímu výkonu na hřišti.
Nezanedbatelným přínosem aplikace kryoterapie je prevence zranění. Pravidelná regenerace formou kryoterapie pomáhá předejít vzniku zranění tím, že udržuje svaly v optimálním stavu a snižuje riziko přetížení.
Kryoterapie zařazena do regeneračního plánu podporuje hojení a léčbě drobných zranění a mikrotraumat, což je běžné u sportovců vystavených vysoké intenzitě tréninků. Snižuje tak riziko vážnějších zranění.
Jak často by fotbalisté měli využívat kryoterapii?
Profesionální fotbalisté využívají kryoterapii v různé četnosti, které se liší podle úrovně soutěže, vybavení klubu, intenzitě tréninkového procesu a individuálních preferencí. Obecně se doporučuje provádět kryoterapii 1–3krát týdně, zejména po náročných trénincích nebo soutěžích utkáních. Někteří sportovci ji využívají i dvakrát denně v období vysoké zátěže, například při letních nebo zimních soustředěních.
Které zranění jsou nejčastěji léčena kryoterapií?
Mezi nejčastější zranění, která jsou léčena kryoterapií, patří natažení svalů, natažení vazů nebo obecně poškození měkkých tkání.
Například natažení stehenního svalu, což je běžné zranění u fotbalistů, a obvykle vede k větší bolestivosti a otoku. Kryoterapie pomáhá zmírnit zánětlivé reakce a urychluje regeneraci postiženého svalu. Podobné to je u podvrknutého kotníku což je zranění, které se často vyskytuje při rychlých změnách směru a skocích nebo natažení vazů v koleni (předního zkříženého vazu), kde kryoterapie pomáhá omezit zánět a podporuje hojení.
Kryoterapie se používá také při léčbě zánětlivých onemocnění kloubů a šlach, což může být důležité pro sportovce, kteří čelí chronickým bolestem.
Jaké jsou nejčastější vedlejší účinky kryoterapie
Nejčastějšími nežádoucími vedlejšími účinky kryoterapie jsou lokální omrzliny. Nejčastěji se objevují v oblastech, kde dochází k rychlejšímu výdeji tepla, například v podpaží nebo na končetinách. Někteří hráči mají problémy s bolestí hlavy, což je obvykle způsobeno rychlou změnou teploty nebo reakcí těla na chlad nebo pociťovat, před nebo po proceduře, dušnost a pocit závratě, což může být důsledkem stresu při vystavení těla extrémním teplotám.
Proč fotbalisté kryoterapii nevyužívají?
Důvodů, proč hráči kryoterapii nevyužívají, může být hned několik a liší se podle individuálních preferencí hráčů, dostupnosti zařízení služeb, kde se kryoterapie provádí, zažitým zvykům a také ne zcela široké povědomí o této metodě. Tyto faktory kombinovaně ovlivňují rozhodnutí fotbalistů, ale i trenérů, nevyužívat kryoterapii jako součást individuálního, skupinového nebo týmového regeneračního procesu.
- Nedostatek času:
Mnoho fotbalistů, především na výkonnostní a nižší úrovni, uvádí že mají nedostatek času na regeneraci a to jak po trénincích, tak i po zápasech zápasech. Po skončení aktivit obvykle preferují rychlý návrat domů nebo k jiným činnostem, což může omezit jejich ochotu podstoupit kryoterapii.
- Neochota a nedostatečné povědomí o kryoterapii:
Někteří fotbalisté, ale i jejich trenéři nemají dostatečné znalosti o přínosech kryoterapie nebo ji považují za zbytečnou. To obvykle vede k jejich neochotě ji byť jen vyzkoušet natož pravidelně využívat a zařadit ji do svého rehabilitačního plánu.
- Dostupnost zařízení a služeb
V mnoha klubech, především na nižších úrovních, není kryoterapie snadno dostupná přímo v klubu, ale ani v katastru daného města nebo obce. Pouze malé procento hráčů má přístup k vlastním kryokomorám, zatímco většina musí docházet do externích center, což může být nepraktické, časově i organizačně náročné.
- Finanční omezení
Některé kluby, včetně těch profesionálních nebo poloprofesionálních, nemá dostatek financí na investice do kryoterapeutických zařízení nebo na externí služby, což hráčům omezuje možnosti přístupu k nim. Ještě ve větší míře jsou omezujícím faktorem využití finanční prostředky v okamžiku, pokud si tuto formu regenerace musí platit hráči nebo jejich rodiče.
- Preference jiných metod regenerace
Hráči, kteří do svého individuálního plánu, zařazují regeneraci mohou často preferovat "tradiční" metody regenerace, jako jsou masáže, fyzioterapie nebo vířivé koupele, které mohou považovat za účinnější nebo pohodlnější.
- Osobní zkušenosti a zvyky
Ze zkušeností víme, že mladší hráči se obvykle více zajímají o různé nové nebo moderní regenerační techniky než starší a zkušenější hráči, kteří mohou mít zavedené vlastní rutiny, zvyky a návyky.
Kryoterapeutické sudy
V případě, že hráči a trenéři nemají ve svém dosahu k dispozici kryokomoru nebo kryosaunu, tak náhradním řešením může být využití kryoterapeutických nebo ledových sudů. Jedná se o sudy/vany, které jsou naplněny studenou vodou (obvykle kolem 10 °C) a ledem, do kterých fotbalisty ponoří dolní končetiny nebo celé tělo v ledové koupeli. Cíl je stejný, urychlit u hráčů regeneraci měkkých tkání a zmírnit bolest, ale jedná se o praktičtější a dostupnější variantu kryoterapie. Doporučuje se ponoření do sudu po dobu 8–10 minut, případně i několikrát denně, zejména po trénincích nebo zápasech.
Kryoterapie pro hráče mládeže
Kryoterapie pro fotbalové hráče mládežnických věkových kategorii je přínosná, bezpečná a efektivní metoda regenerace, avšak je důležité ji aplikovat s opatrností a pod dohledem odborníků.
Kryoterapie je obecně doporučována i pro děti, ale je důležité, aby mladí fotbalisté mohou být v některých kryokomorách nebo kryosaunách limitování výškou. Výškové omezení hráčů mládežnických týmů je stanoveno z toho důvodu, že hráč musí mít bradu na úrovni horního okraje zařízení, aby se zabránilo vdechování dusíku, který se používá k chlazení. Nižší postava by mohla mít potíže s udržením této pozice, což by mohlo vést k nebezpečným situacím, jako je nedostatek kyslíku. Stejně tak děti menšího vzrůstu mohou být citlivější na extrémní teploty a mohou mít větší riziko podchlazení.
Mladší děti by měly být v kryosauně za přítomnosti dospělého a s kratšími časy pobytu (maximálně 2 minuty) a mírnějšími teplotami.
Závěr
V závěru lze říci, že kryoterapie představuje efektivní nástroj pro fotbalisty, kteří chtějí optimalizovat svou regeneraci a výkon na hřišti. Kryoterapie nabízí fotbalistům řadu výhod, které přispívají k jejich regeneraci, prevenci zranění a prokazatelnému zlepšení výkonu. Díky těmto výhodám se kryoterapie stala nedílnou součástí regeneračního procesu mnoha profesionálních fotbalistů a fotbalových týmů. Je na rozhodnutí hráčů, případně trenérů z nižších soutěží nebo rodičů, aby zvážili pro a proti a kryoterapii případně zařadili do tréninkových plánů.
Zdůraznit je třeba to, že kryoterapie je efektivní metodou pro rychlou pomoc při různých typech zranění, čímž umožňuje fotbalistům rychlejší návrat do zápasového zatížení.