• Délka volnaod řízeného tréninkového procesu, které hráči dostanou po skončení fotbalové sezóny, závisí na celé řadě faktorů. Z pohledu realizačního týmu je třeba zohlednit úroveň soutěže, intenzitu a náročnost právě skončené části sezóny, fyzického, psychického a zdravotního stavu hráčů, plánu a cílů pro novou část sezóny. Obecně se doporučuje, aby fotbalisté měli několik týdnůvolnějšího režimu, během kterého se zaměří na regeneraci a postupný návrat k nenáročné aktivitě.

    Úplné volno po skončené sezóně je důležitou součástí regenerace pro fotbalisty po sezóně. Tento časový úsek, obvykle trvající týden až dva, umožňuje hráčům nejen fyzicky, ale i psychicky si odpočinout a nabrat nové síly na další část fotbalové sezóny. Během této doby je důležité vyhnout se jakýmkoliv tréninkovým aktivitám, a to i lehkým cvičením. Hráči si potřebují odpočinout a vyhnout se náročným fyzickým aktivitám a fyzickém přetížení, které jejich tělo zažilo během sezóny.

  • Zařazujete do tréninkového plánu - po skončení podzimní fotbalové sezóny a před začátkem zimního přípravného období - doplňkové a kompenzační sporty? Je důležité, aby po skončení podzimní sezóny zůstali fotbalisté aktivní, ale zároveň dali tělu možnost regenerovat a vyvážit náročnou zátěž z předešlé části sezóny. Stejně tak je důležité, aby trenéři nebo fotbalisté si sami zvolili takové doplňkové a kompenzační sporty, které jim pomohou udržet kondici, podpořit regeneraci a předejít rizikům případných zranění. Je třeba vybírat tako sporty a aktivity, které nejenže posilují tělo, ale také přinášejí radost, motivaci k pohybu a pomohou hráčům mentálně si odpočinout.

    Bez ohledu, zda posezónní aktivity probíhají individuálně, skupinově nebo týmově, tak je třeba vyhýbat se monotónnosti a zařadit do tréninku více druhů pohybu a sportů. Doplňkové a kompenzační sporty mají velký smysl samozřejmě i u hráčů mládežnických kategorií. Právě u mladých fotbalistů totiž hraje klíčovou roli všestranný rozvoj, protože jejich tělo se stále vyvíjí.    

  • Rozhodnutí trenéra o, zda zruší nebo nezruší fotbalový trénink, který by měl probíhat za stálého deště závisí na několika faktorech. Zásadním faktorem je intenzita deště. Pokud je déšť lehký a neovlivňuje výrazně hřiště, trénink může zcela jistě bez problémů proběhnout. Pokud je ale déšť silný a způsobuje například velké louže, případně zaplavení velkých částí hřiště nebo je povrch příliš kluzký, tak je lepší trénink zrušit. Vždy je třeba zohledňovat především bezpečnost hráčů. Ideální je, pokud se hráči na trénink v nepříznivých podmínkám mohou připravit. V případě, že panuje nepříznivé počasí, tak je třeba hráče informovat - stejně jako jejich rodiče u mládežnických týmů - o tom, že trénink bude probíhat a to v dostatečném předstihu.   

    Fotbalový trénink v dešti může mít smysl! Pomáhá hráčům zvyknout si na kluzký terén, jiný odskok a pohyb míče po mokrém hřišti, jiný pohyb, reakce a motoriku hráčů i spoluhráčů a především zlepšuje jejich schopnosti v obtížných herních podmínkách, se kterými se mohou potkat v zápasech, kde se jim budou získané zkušenosti hodit. Práce v náročnějších herních podmínkách posílí fyzickou a mentální odolnost hráčů, což může být přínosné v náročnějších zápasech nebo starších věkových kategoriích, kde rozhodují maličkosti. 

  • Fotbalový trénink v zimě a za mrazivých podmínek vyžaduje pečlivou přípravu a dodržování určitých opatření. Trénink byl měl být nejen efektivní, ale především bezpečný, protože chlad, silný mráz nebo vlhkost může přinášet některá rizika pro hráče. Z pozice trenéra je důležité být při plánování tréninku obezřetný, reagovat na aktuální předpověď počasí nebo povětrnostní podmínky a přijmout opatření k minimalizaci potenciálních rizik a nebezpečí.

    Aby se minimalizovala tato rizika, je důležité přijmout opatření ke zlepšení bezpečnosti hráčů. To zahrnuje správné oblečení, pravidelné přestávky na ohřátí, kontrolu povrchu hřiště a zvýšenou ostražitost trenérů a realizačního týmu ohledně příznaků omrzlin, podchlazení a dalších potíží spojených s chladným počasím. Při extrémně nepříznivých podmínkách by měl být realizační tým připraven tréninkový plán přehodnotit, přesunout trénink na vhodnější termín, do jiného prostředí nebo i trénink bez náhrady zrušit.

  • Fotbal je, stejně jako celý svět, zasažen a ovlivněn šířením koronaviru COVID-19 a mnoho klubů a trenérů v České republice, stejně tak jako po celém světě, bude brzy muset učinit zásadní rozhodnutí. Jak dál s fotbalovým tréninkem?

    Současná zdravotní krize, kterou Světová zdravotnická organizace (WHO) kvůli celosvětovému šíření koronaviru označila za pandemii, již sport a fotbalové soutěže i přípravu mládežnických fotbalistů, výrazně ovlivnila. Evropské ligové i pohárové soutěže byly buď přerušeny, jako například v České republice nebo Premier league, nebo dokonce zcela zrušeny, bez ambice soutěže v tomto soutěžním ročníku dohrát. 

  • Současné lednové mrazivé počasí, na které jsme v posledních mírných zimách zapomněli, donutilo většinu mládežnických trenérů zamyslet se nad tím, zda ještě má smysl absolvovat tréninkovou jednotku nebo zápas a kdy je bezpečnější naplánovaný program zrušit?
     
    Na stránkách portálu fotbalových trenérů www.trenink.com jsme v minulosti, v rámci série první pomoci, publikovali článek, který se zabýval problematikou poranění a poškození chladem
     
    Hrát fotbal při tak nízkých teplotách vyžaduje pečlivou přípravu a bezpečnostní opatření. Omezení doby hraní, pravidelné přestávky na ohřátí a odpovídající oblečení jsou důležité prvky pro minimalizaci rizik a zajištění bezpečného prostředí pro hráče.
  • Image Kondiční trenérka Lenka Kožnárková, působící u mládežnických týmů v klubu 1.HFK Olomouc, se ve svém prvním příspěvku zaměřila na problematiku Core tréninku - speciálního tréninku zaměřeného na zpevnění středu těla, dnes podrobně rozebírá postup rehabilitace u podvrknutého kotníku.

    Problematika zranění trápí mnoho hráčů a trenérů. Několik studií zkoumajících zapříčinění fotbalových zranění u mládeže zjistilo, že úrazy se týkají především dolních končetin hlavně v oblasti kolenních a hlezenních kloubů, kde dochází často ke zlomeninám nebo poškozením vazů.

    Zranění postihuje ale i jiné části těla zapříčiněné pádem nebo střetnutím s protihráčem. Velké riziko přináší větší nároky kladené na hráče, přílišné tréninkové vytížení nebo vysoká frekvence zápasů. Množství úrazů se také navyšuje s věkem.