Na stránkách portálu fotbalových trenérů trenink.com vydal David Seidenglanz již čtyři články z oblasti Fyziologie, naposledy s názvem Termoregulace, dnešní pojmenoval Stavba a metabolismus kostí.

Úloha kostí v těle je bezpochyby velmi důležitá a všem známá. "V dnešním článku se ovšem pokusím Vám čtenářům odkrýt některá temná zákoutí této velmi tvrdé lidské tkáně, o kterých jste zatím nevěděli. Budeme si detailně všímat stavby kostí, charakteristických hormonů působících v kostní tkání a také například toho, co stojí za zlomeninami v dětském a starším věku," říká autor dnešního příspěvku David Seidenglanz, trenér mládeže FK Úsov.

Na úvod je třeba vysvětlit, že kosti neslouží pouze jako opora pro kosterní svaly, tedy jako místo úponu svalových šlach. Této funkci se minimálně vyrovná další významná vlastnost kostní tkáně.

V její dření se odehrává krvetvorba, tedy vznik a vyzrávání krevních elementů. Vzniklé červené krvinky, trombocyty, B-lymfocyty a mnohé jiné krevní součásti se z kostní dřeně vyplavují na nervový nebo hormonální podnět, jestliže tělo vyžaduje zvýšený příjem některého z daných krevních složek. Při krvácení, kdy dochází ke ztrátám krve, se tak zvýší výdej červených krvinek, aby nedocházelo k tkáňové hypoxii. Třetí významnou funkcí týkající se kostí je mechanická ochrana těla. Do skupiny s těmito vlastnostmi řadíme například lebeční kosti, které chrání mozek před mechanickým stresem.

V lidském těle rozeznáváme dva druhy kostí, kost kompaktní a kost trabekulární. Je dobré zdůraznit, že tyto typy kostní tkáně se povětšinou vyskytují v jedné kosti současně. Kost kompaktní je specifická svým pravidelným uspořádáním kostních lamel v jejichž středu se nachází tzv. Haversův kanálek, kterým prochází cévy dodávající kosti patřičné výživné látky. U dlouhých kostí, jako je například kost stehenní nebo pažní, se tento typ vyskytuje v tzv. diafýzách, neboli v jejich střední části. Naopak v tzv. epifýzách (na konci dlouhých kostí) se tvoří kost trabekulární, charakterizována nepravidelným uspořádáním kostních trámců, což činní tento typ tkáně mnohem pružnějším než kost kompaktní.

Nyní se dostáváme k popisu jednotlivých stavebních látek obsažených v kostech. Mezi organické látky nacházející se v kosti patří především kolagen. Tvorba této fibrilární molekuly, která se vyskytuje také ve šlachách, cévách a kůži, je spjata především s působením vitaminu C. Všem lidem je jistě známá nemoc kurděje, která vzniká právě vlivem nedostatku kyseliny askorbové. Námořníci, kteří touto chorobou dříve častou trpěli, si stěžovali na vypadávání zubů, velkou krvácivost, defektní hojení ran a v neposlední řadě také na velkou křehkost kostí. V dnešní stravě je vitaminu C již dostatek, proto se sportovci podobných komplikací již obávat nemusejí. V kosti se tvoří tzv. kolagen I. typu v buňkách zvaných osteoblasty.

Mimo kolagen se v kosti objevují neméně důležité anorganické látky, které jsou zastoupeny hydroxyapatitem. Tato krystalická molekula obsahuje velké množství vápníku a fosfátu. V těle člověka se nachází asi jeden kilogram vápníku, ze kterého je 99% uloženo právě v kostech. Zbylé jedno procento se podílí na svalové kontrakci. Právě hospodaření s tímto prvkem hraje pro pružnost a kvalitu kostí v těle velkou roli. Hladina vápníku v organismu je regulována množstvím hormonů.

K nejznámějším patří vitamin D, který vzniká činností slunečního záření na derivát cholesterolu nacházející se v kožních buňkách. Vlivem ultrafialového záření tak vznikne hormon, který způsobuje zvýšenou resorpci vápníku ve střevech a v ledvinách. Tímto mechanismem dojde k nárůstu koncentrace vápníku v těle a následně také ke vzniku nového hydroxyapatitu, čímž dojde k vyztužení kosti. Deficit vitaminu D způsobený nedostatečným sluněním, což se projevuje například v severských státech, může u dětí vyvolat velmi závažné kostní onemocnění zvané rachitis, neboli křivice. Při této nemoci jsou kosti velmi křehké, ohebné a velmi často se lámou. Podobnou funkci jakou zastává vitamin D má v organismu také parathormon, který vzniká činností příštítných tělísek, tedy útvarů nacházejících se v zadní části štítné žlázy. Naopak funkci opačnou, tedy snižování koncentrace vápníku v těle má na starosti hormon produkovaný štítnou žlázou kalcitonin.

V průběhu dospívání se neustále zvyšuje množství kostní hmoty. Tento jev ovšem trvá pouze do dospělosti, kdy se začíná kostní hmota pomalu vytrácet, což se ve stáří projeví zvýšenou lámavostí. V tomto věku jsou proto velmi časté zlomeniny předloktí, obratlů a krčků stehenní kosti.

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. na autora článku.

Tipy redakce

Zlomeniny (1.část)
Všechny zlomeniny vyžadují šetrné zacházení, abychom nevhodným pohybem nezpůsobili další poranění okolních krevních cév a orgánů. Sílu, která způsobuje zlomeniny můžeme rozdělit na sílu působící přímo a na sílu působící na kost nepřímo.

Zlomeniny (2.část)
Ke zlomeninám horní končetiny řadíme zlomeniny klíční kosti, zlomeniny pažní kosti, kosti vřetenní a loketní, zlomeniny zápěstních i záprstních kůstek a prstů. Horní končetina je součástí pletence pažního, k němuž náleží kromě vyjmenovaných kostí horní končetiny ještě lopatka a klíční kost.



{comment}