Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného koučea zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“. 

Článek Důvody, pro které je lepší fotbalový trénink zrušit, se zaměřuje na klíčové situace, kdy je zrušení tréninku racionálním a profesionálním rozhodnutím – od extrémních klimatických podmínek přes zdravotní rizika a kumulovanou únavu až po psychologické a organizační souvislosti.

Rok co rok je to stejné. Ani tentokrát nevím, zda v okamžiku, kdy čtete tento článek, ještě na silvestrovskou půlnoc čekáte, nebo už odbila a rok s číslovkou 2025 je minulostí a zmizel v propadlišti dějin. Jedno je ale jisté. Rok 2025 byl pro český fotbal typickou směsí naděje, zklamání, dílčích úspěchů a připomínek, že špičkový evropský fotbal je dnes pro nás - až příliš často - jiná galaxie.

Ligu zaslouženě, s velkým náskokem vyhrála Slavia a zajistila si přímou účast v Lize mistru. Druhé místo vybojovala Plzeň, kterou nepronásledovala Sparta, ale ostravský Baník, který se po dlouhé době dostal do TOP3. Na čtvrtém místě s obrovským štěstím skončila pražská Sparta, což stálo místo Larse Friise, který sice přes tři předkola dostal Spartu do Ligy mistrů, ale především jaro 2025 bylo z pohledu rudých zoufalé. 

Zimní přípravné období představuje ideální příležitost, jak dát talentovaným dorostencům ochutnat dospělý fotbal. V týdnech a měsících bez soutěžního tlaku mohou mladí hráči postupně „oťukat“ v kabině prvního týmu, nasát tempo a nároky mužské úrovně a současně se adaptovat po fyzické i psychické stránce. Pro klub jde o strategický krok – propojení mládeže s „áčkem“ posiluje klubovou identitu a kontinuitu výchovy hráčů. 

Zapojení dorostenců v zimě zároveň působí motivačně na celou dorosteneckou kategorii. Ostatní dorostenci vidí, že šance proniknout výš existuje, což zvyšuje jejich chuť na sobě pracovat. Následující kapitoly článku Zapojení dorostenců do zimní přípravy „A“ týmu se zaměřují na důvody, proč zapojit dorost právě v zimě, jak vybrat vhodné kandidáty, jak nastavit tréninkový proces a herní zátěž, včetně sociální adaptace v kabině, a jak vyhodnotit celou přípravu. 

Stejně jako většina společnosti se i portál fotbalových trenérů www.trenink.com v uplynulých letech musel vyrovnávat s proměnlivým a nejistým prostředím, které ovlivňuje nejen sport a fotbal, ale i každodenní fungování celé společnosti. Dlouhodobé ekonomické dopady, rostoucí náklady a tlak na financování sportu se stále výrazně promítají do fungování fotbalových klubů, práce trenérů i dostupnosti sportupro děti a mládež.

Portál www.trenink.comvstoupil v roce 2025 do dvaadvacáté fotbalové sezóny své existence. Od sezóny 2004/2005 jsme každodenním místem, kam fotbaloví trenéři, hráči, ale i rodiče přicházejí hledat inspiraci pro tréninkový proces, cvičení, hry a vedení týmu. Dnes už převážně prostřednictvím chytrých telefonů a tabletů, ale stále i prostřednictvím notebooků a stolních počítačů – protože inspirace pro trenérskou práci nemá jedno jediné zařízení ani věkovou kategorii.

Umělý trávník (UMT) se stal v českém fotbalovém prostředí běžnou součástí tréninků – zejména v zimních měsících, kdy přírodní hřiště nejsou k dispozici. Mnoho hráčů přesto při volbě povrchu téměř vždy upřednostní přírodní trávu. Tréninky na „umělce" tak někteří vnímají jako nutné zlo.

Realita je však složitější. Moderní umělé trávníky třetí a vyšších generací nabízejí bezprecedentní celoroční dostupnost a umožňují nepřerušovat přípravu za nepříznivého počasí. Zároveň však vyvolávají legitimní otázky ohledně dlouhodobého vlivu na zdraví hráčů, ekonomické náročnosti investice pro kluby a celkové filozofie fotbalového tréninku. Debata se dotýká nejen biomechaniky a prevence zranění, ale i dostupnosti hracích ploch v českých podmínkách, kde je kapacita kvalitních přírodních trávníků omezená.

Výsledky a umístění v tabulkách – jsou pro přípravky a žákovské týmy - opravdu tak důležité? Tato otázka dlouhodobě rozděluje trenérskou obec. Jedni argumentují, že už i mládež by se měla učit vyhrávata nést tíhu soutěže, protože výkonnostní a profesionální fotbal je neúprosný a vítězství v něm hrají klíčovou roli. Druzí naopak varují, že přehnaný důraz na výsledky brzdí individuální rozvoj hráčů a může mladé talenty dokonce od fotbalu odradit. 

Polemika "Důležitost výsledků v mládeži, ano či ne?" určená fotbalovým trenérům, rozebírá pohled z obou stran – ano či ne důležitosti výsledků u mládeže do 15 let. Dozvíte se, jaké výhody může přinášet hraní “na výsledky” z hlediska soutěživosti, mentální odolnosti či motivace a naopak jaká rizika s sebou nese přehnaný tlak na vítězství, zejména pokud jde o dlouhodobý vývoj dovedností, psychiku dětí nebo nechtěné jevy jako raná specializace a nábory “za každou cenu”. 

Na českých fotbalových hřištích se často dějí divy. Nejen že tam občas padá méně gólů, než by si diváci přáli, chybí nám kreativní hráči, reprezentace opakovaně těžkopádně bojuje o účast na mistrovství světa, ale čas od času tam padne i trenérská jazyková perla. Jednou z nich je termín „podčíslení“. Pokud jste se s ním nesetkali, gratulace – váš jazykový cit zůstal ušetřen. Úsek trenérů a vzdělávání FAČR si ale termín „podčíslení" pro situace, kdy tým je v nějaké herní situaci  v početní nevýhodě, velmi oblíbil a systematicky ho používá. Problém? Jak pro koho, ale faktem zůstává, že čeština takové slovo nezná. Fotbal i čeština by si však zasloužily víc respektu.

Představte si, že sedíte na odborném fotbalovém trenérském semináři nebo absolvujete povinné doškolení. Lektor s vážnou tváří a zaujetím kreslí taktické varianty a možnosti na tabuli a pak to přijde: „Útoky v tomto prostoru jsou obvykle vedeny v podčíslení 2:3 nebo 3:4." Rozhlédnete se po sále. Nikdo nemrkne. Všichni kývají. Vy si nejste jisti, jestli jste právě zestárli o dvacet let, nebo jestli čeština za tu dobu, co jste byli komatu, skutečně adoptovala toto lingvistické monstrum.

Začátek nového školního roku představuje pro mladé fotbalisty významnou změnu životního a denního rytmu. Přechod z uvolněného režimu letních dvouměsíčních prázdnin do často stereotypních školních dní přináší zvýšené nároky na organizaci času, mentální kapacitu hráčů, motivaci i fyzickou kondici. Pro trenéry, hráče i jejich rodiče je toto období kritickým momentem, kdy se rozhoduje o úspěšném skloubení dvou klíčových oblastí dětského života - vzdělávání a sportu. 

Správné nastavení priorit, efektivní komunikace a promyšlené plánování mohou zabránit přetížení a vyhoření, zatímco nesprávný přístup může vést k poklesu školních výsledků, ztrátě motivacek fotbalu nebo dokonce k zdravotním problémům. Článek "Skloubení školy a fotbalu na začátku školního roku" přináší základní praktický návod, jak zvládnout toto přechodové období s minimálními komplikacemia maximálním prospěchem pro všechny zúčastněné strany.

Fotbalový trénink v tropických teplotách přesahujících 30°C není v poslední době během letních měsíců - ani v našich klimatických podmínkách - nic neobvyklého. Zatímco dříve se s extrémními teplotami potykali především trenéři působící v tropických a subtropických oblastech světa, dnes se s touto problematikou musí vyrovnat i ti, kteří organizují letní kempy a soustředěnív rámci letní přípravy, zimní soustředění v teplých destinacích, nebo organizují účast na mezinárodních turnajích v regionech s vysokými teplotami. Moderní trenér mládeže by měl znát principy fyziologie tepelné zátěže, chování během tréninku v extrémních teplotách a mít schopnost rychlé adaptace tréninkových plánů na aktuálně tropické klimatické podmínky.

Trénink mladých fotbalistůpři teplotách nad 30°C není pouhým přesunem standardního tréninku do teplejšího prostředí, ale vyžaduje fundamentální změnu přístupu k plánování, organizaci a realizaci tréninkového procesu. Vysoké teploty dramaticky ovlivňují fyziologické funkce dětského organizmu, jehož termoregulační systém není ještě plně vyvinutý a který reaguje na tepelný stres odlišně než dospělý organismus. Děti se potí méně efektivně, rychleji se dehydratují, mají omezenou schopnost rozpoznat příznaky přehřátí a jejich kardiovaskulární systém musí pracovat výrazně intenzivněji pro udržení optimální tělesné teploty během pohybové aktivity.

V současném fotbalovém prostředí se stále častěji setkáváme s trendem individuálních tréninků mladých fotbalistů mimo klubové struktury. Rodiče, motivováni snahou poskytnout svým dětem co nejlepší sportovní přípravu, často vyhledávají soukromé trenéry nebo specializované akademie, které slibují rychlejší rozvoj fotbalových dovednostíjejich potomků. Tato problematika však není jednoznačná a přináší jak nesporné výhody, tak i určitá rizika, která mohu ovlivnit nejen růst mladého hráče, ale i jeho celkové začlenění do týmového prostředí. 

Pro klubové trenéry představuje existence individuálních tréninků mimo klub často dilema - jak na tento trend reagovat, zda ho podporovat, tolerovat, nebo naopak hráče odrazovat. Klíčové je pochopení toho, že každý mladý fotbalista má jiné potřeby, různou úroveň motivace a odlišné ambice, což vyžaduje individuální přístup nejen k tréninku samotnému, ale i ke komunikaci s hráči a jejich rodinami. Současně je třeba brát v potaz filozofii a koncepci klubu, která může být individuálními tréninky buď podpořena, nebo naopak narušena.

Fotbalová kabina a diskuse o ní jsou jedním z nejdůležitějších a nejcitlivějších témat v životě každého fotbalového týmu. Je to prostor, kde se rodí týmový duch, kde se hráči mentálně připravují na zápas, řeší taktické pokyny trenéra a společně zpracovávají intenzivní emoce z vítězství i porážek. Pro trenéry mládežnických kategorií však často vzniká složitá a delikátní otázka, která může rozdělit nejen tým, ale i celý klub. Mají mít rodiče mladých fotbalistů přístup do kabiny před zápasem, po něm nebo dokonce během poločasové přestávky?

Toto zdánlivě jednoduché rozhodnutí v sobě skrývá mnoho rozměrů a může zásadním způsobem ovlivnit nejen okamžitou atmosféru v týmu, ale i dlouhodobý rozvoj mladých hráčů, vztahy mezi spoluhráči, ovlivnit autoritu trenéra i celkovou kulturu klubu. Na jedné straně stojí přirozená rodičovská touha být naplno součástí fotbalového života svého dítěte, na straně druhé je potřeba vytvořit prostředí, které bude podporovat samostatnost, týmovou soudržnost a zdravý sportovní vývoj mladých fotbalistů.

Moderní fotbalové trenérství se potýká s celou řadou výzev, které před několika desetiletími neexistovaly. Jednou z aktuálně probíraných otázek současnosti je problematika mobilních telefonů na soustředěních mládeže. Tato zdánlivě jednoduchá otázka v sobě skrývá komplexní dilema, které má dalekosáhlé důsledky pro sportovní, sociální i psychologický vývoj mladých hráčů. Soustředění představuje jedinečnou příležitost pro vytvoření silného týmového ducha, prohloubení vztahů mezi hráči a intenzivní sportovní přípravu. Zároveň však jde o období, kdy jsou mladí hráči odděleni od svého běžného prostředí, rodiny a kamarádů. V této situaci se mobilní telefon může stát jak mostem k domovu, tak překážkou v budování nových vztahů a soustředění na sportovní cíle.

Současná generace mladých fotbalistů vyrůstá v digitálním světě, kde je mobilní telefon neodmyslitelnou součástí každodenního života. Pro mnohé představuje primární způsob komunikace, zábavu i prostředek pro získávání informací. Trenéři, členové realizačního týmu i vedoucí týmů se tak ocitají v pozici, kdy musí najít rovnováhu mezi respektováním současných potřeb mladých lidí a vytvořením prostředí, které podporuje jejich sportovní a osobnostní rozvoj.

Přechod z kategorie starších žáků do dorosteneckých věkových kategorií představuje jeden z nejkritičtějších momentů v životě mladého fotbalisty. Zlom, který obvykle nastává kolem patnáctého roku života, není pouze změnou věkové kategorie, ale komplexní transformací, která zasahuje všechny aspekty hráčova života. Současně s přechodem ze základní na střední školu se mladý člověk potýká s dramatickými fyzickými, psychickými i sociálními změnami. Pro fotbalové trenéry představuje toto období jedinečnou příležitost, ale také značnou výzvu. 

Správný přístup v této fázi může rozhodnout o tom, zda se z nadějného žáka stane úspěšný dorostenec a později i dospělý hráč, nebo zda fotbal opustí. Statistiky jsou v tomto ohledu neúprosné – právě v období přechodu do dorostu končí s aktivním fotbalem nejvíce mladých hráčů. Důvody jsou rozmanité. Od přetížení kombinací školy a sportu, přes ztrátu motivace až po nevhodný přístup trenérů, kteří nedokážou reagovat na specifické potřeby této věkové kategorie. 

Blíží se vyvrcholení jarní části soutěže a fotbaloví trenéři mají před sebou poslední týdny této sezóny. Hrajete o postup nebo o sestup? Cítíte na sebe tlak?Poslední týdny rozhodují o měsících tvrdé práce, často o týdnech a týdnech odříkání a splnění snů - hráčů, cekého týmu i trenérů. Právě teď, když je atmosféra nabitá očekáváníma nervozitou, je role trenérů a členů realizačního týmu důležitější než kdy jindy. 

V tento čas není prostor na experimenty, ale naopak maximálního pochopení a porozumění potřebám vašeho týmu. Jako trenér stojíte v první linii, a vaše rozhodnutí, vaše slova a váš přístup určí, zda váš tým projde touto závěrečnou zkouškou úspěšně. Následující doporučení jsou koncipována tak, aby byla relevantní jak pro profesionální a výkonnostní fotbalové trenéry, tak i pro ty, kteří vedou mládežnické týmy. Přestože se nároky liší, principy úspěšného zvládání závěru sezóny zůstávají univerzální. 

Nadcházející fotbalová sezóna 2025/2026 přinese do českého fotbalového prostředí řadu významných změn. Fotbaloví trenéři by se měli připravit na to, že nadcházející sezóna nebude jen o taktice a tréninkových jednotkách, ale také o nutnosti důkladně se seznámit s revidovanými dokuemtny. Fotbalová asociace České republiky (FAČR) schválila soubor zásadních novelizací klíčových normativních dokumentů – Disciplinárního, Procesního, Přestupního a Soutěžního řádu. Tyto úpravy, které vstupují v platnost postupně od 1. června a 1. července 2025, představují komplexní snahu FAČR o modernizaci, zefektivnění a zpřesnění fungování celého českého fotbalového systému.  

Každá z těchto změn bude mít přímý a citelný dopad na každodenní práci všech fotbalových trenérů – od těch nejmenších v mládežnických akademiích, přes regionální soutěže, až po ty nejvyšší patra dospělého profesionálního fotbalu. Pro trenéry je proto naprosto nezbytné, aby byli s těmito novinkami včas a důkladně seznámeni, porozuměli jejich praktickým dopadům a byli připraveni adekvátně reagovat. Ignorance předpisů se totiž v dnešním fotbale nevyplácí a může mít pro kluby i jednotlivé trenéry nepříjemné důsledky v podobě pokut, zákazů činnosti nebo dokonce kontumací zápasů. 

Tradiční půllitr piva po fotbalovém zápase je rituálem, který fotbalisté praktikují již po generace. Pro mnohé představuje nejen způsob oslavy vítězstvíči zahnání zklamání z prohry, ale především důležitý nástroj týmové soudržnosti a kamarádství. V kabinách amatérských i profesionálních týmů je tento zvyk hluboce zakořeněn a mnozí hráči argumentují, že malé množství zlatavého moku jim pomáhá uvolnit napjaté svalya zklidnit mysl po vypětí zápasu. Odborníci na sportovní výživu a fyziologii však upozorňují na druhou stranu mince – alkohol negativně ovlivňuje syntézu bílkovin, zhoršuje kvalitu spánku, způsobuje dehydrataci a zpomaluje obnovu energetických zásob. 

V době, kdy profesionální fotbal klade extrémní nároky na fyzickou připravenosta regeneraci, fotbalisté hrají v nabitém programu a o výsledku často rozhodují i drobné detaily, je na místě kriticky zhodnotit, zda pozápasové pivo nepředstavuje zbytečný kompromis výkonnostive prospěch tradice. Kde tedy leží hranice mezi neškodným rituálem a sabotováním vlastního potenciálu? Je rozumné dát si jedno, dvě, tři pozápasová piva?

Rok co rok je to stejné. Ani tentokrát nevím zda v okamžiku, kdy čtete tento článek, stále na silvestrovskou půlnoc čekáte nebo půlnoc už odbila a rok s číslovkou 2024 je minulostí a zmizel v propadlišti dějin. V roce 2024 pražská Sparta potvrdila zisk ligového titulu, který získala podruhé za sebou a fotbalová reprezentace, pod vedením trenéra Ivana Haška, neuspěla na Mistrovství Evropy v Německu.

Český tým byl zařazen do skupiny F spolu s Portugalskem, Tureckem a Gruzií. Pasivní a ultra defenzivní výkon přinesl těsnou prohru 1:2 s Portugalskem, následovala remíza 1:1 s Gruzií, která byla fakticky prohrou a prohra 1:2 s Tureckem, ve kterém reprezentační tým tým hrál prakticky celý zápas o deseti po nesmyslném vyloučení přemotivovaného Baráka. S jedním bodem zůstala česká reprezentace na posledním místě skupiny a nepostoupila do vyřazovací fáze turnaje. 

Rozhodnutí trenéra o tom, zda zruší nebo nezruší fotbalový trénink, který by měl probíhat za stálého deště, závisí na několika faktorech. Zásadním faktorem je intenzita deště. Pokud je déšť lehký a neovlivňuje výrazně hřiště, trénink může zcela jistě bez problémů proběhnout. Pokud je ale déšť silný a způsobuje například velké louže, případně zaplavení velkých částí hřiště nebo je povrch příliš kluzký, tak je lepší trénink zrušit. Vždy je třeba zohledňovat především bezpečnost hráčů. Ideální je, pokud se hráči na trénink v nepříznivých podmínkám mohou připravit. V případě, že panuje nepříznivé počasí, tak je třeba hráče informovat - stejně jako jejich rodiče u mládežnických týmů - o tom, že trénink bude probíhat a to v dostatečném předstihu.   

Fotbalový trénink v dešti může mít smysl! Pomáhá hráčům zvyknout si na kluzký terén, jiný odskok a pohyb míče po mokrém hřišti, jiný pohyb, reakce a motoriku hráčů i spoluhráčů a především zlepšuje jejich schopnosti v obtížných herních podmínkách, se kterými se mohou potkat v zápasech, kde se jim budou získané zkušenosti hodit. Práce v náročnějších herních podmínkách posílí fyzickou a mentální odolnost hráčů, což může být přínosné v náročnějších zápasech nebo starších věkových kategoriích, kde rozhodují maličkosti. 

Už několik let můžete portál www.trenink.com sledovat na sociálních sítích a to jak na Facebooku, tak na Instagramu nebo YouTube. Aktuálně přidáváme další možnost. Nově je www.trenink.com k dispozici i na kanálu WhatsAppu. Kanál WhatsApp je nástroj pro odesílání jednosměrných hromadných zpráv. 

Dostáváme tak k dispozici nástroj, jak prostřednictvím aplikace WhatsApp jednoduše, spolehlivě a soukromě zaslat odkaz na cvičení, diagramy cvičení, článek, fotky, videa nebo ankety. Těšit se můžeš na exkluzivní obsah a nebo třeba rozhodovat o obsahu www.trenink.com. 

Jako každý rok, tak ani tentokrát nevím zda v okamžiku, kdy čtete tento článek, stále na silvestrovskou půlnoc čekáte nebo půlnoc už odbila a rok s číslovkou 2023 je minulostí a zmizel v propadlišti dějin. V roce 2023 se po dlouhých letech pražská Sparta dočkala ligového titulu a fotbalová reprezentace doklopýtala, v papírově jednoduché kvalifikační skupině, na Mistrovství Evropy v roce 2024, které proběhne v sousedním Německu. Paradoxně ještě hůře kvalifikaci zvládl skupinový favorit Polsko, které bude muset o svou účast na šampionátu ještě bojovat.

Fotbalová reprezentace už má jasno, že ve skupině se na Mistrovství Evropy utká s Portugalskem a Tureckem a počkat si bude muset na vítěze Play-off ligy C, což by papírově mělo být Řecko, ale šanci mají i Kazachstán, Gruzie nebo fotbalový trpaslík z Lucemburska. Přestože to tak na začátku prosince nevypadalo a po rezignaci trenéra reprezentace Jaroslava Šilhavého a jeho realizačního týmu vše směrovala ke jmenování Ivana Haška novým trenérem reprezentace, tak si budeme muset minimálně do ledna počkat. Otázka je, zda nás ještě nečeká nějaké další překvapení?