Poslední červnový pátek se na stránkách portálu určeného fotbalovým trenérům trenink.com, odborníci ze Zdravotnické záchranné služby Podbořany MUDr. Lenka Hodková a Jiří Břečka DiS., budou ve svém dalším článku s názvem Krvácení zabývat právě problematikou krvácení. Doposud již na webu vyšlo pět jejich článků: Neodkladná resuscitace (oživování) pro laiky, Poranění svalů, Poranění kloubů, Termická poranění - poškození chladem, Šokové stavy a naposledy Poruchy dýchání, dušnost, dechová nedostatečnost.

Dospělému člověku obíhá v těle přibližně 5-6 litrů krve, která přináší tělesným tkáním kyslík a ostatní živiny a zároveň odstraňuje oxid uhličitý spolu s dalšími odpadními produkty. Krev proudí sítí pružných trubic, nazývaných krevní cévy. Rozeznáváme tři typy cév - tepny, žíly a vlásečnice neboli kapiláry.

Prudké krvácení

Když se říznete, krvácíte, protože krev uvnitř cév proudí pod tlakem. U tepenného krvácení vystřikuje z rány okysličená jasně červená krev v rytmu daném frekvencí srdečních stahů (pouze na počátku krvácení). U žilního krvácení je krev neokysličená, tmavě červená a vytéká z rány pod menším tlakem. U kapilárního krvácení krev z rány pouze prosakuje.

V těle jsou zabudovány určité obranné mechanizmy, které zpomalují nebo spontánně staví krvácení. Poraněná céva se na obou koncích řezné rány stahuje, aby se snížila krevní ztráta a poklesl krevní tlak. Tvoří se krevní sraženina, která ucpává poraněnou cévu.

Nebezpečí krevní ztráty

Ztráta půl litru krve obvykle dospělého člověka neohrozí. Avšak ztráta jedné třetiny z celkového objemu krve je již závažná, protože zbývající množství nestačí zajistit potřebný průtok krve všemi tkáněmi. Pokud rychle nezastavíme prudké krvácení, vzniká nebezpečí vzniku šoku, nebo dokonce ztráty života postiženého.

Subjektivní a objektivní příznaky provázející velkou krevní ztrátu jsou způsobeny jednak samotnou ztrátou krve, částečně také reakcí organizmu na tuto ztrátu.

K příznakům velké krevní ztráty patří: bledá tvář, studená a vlhká kůže, zrychlený tep, pocit žízně, neostré vidění, závrať, poruchy vědomí, mdloby. Jednotlivé příznaky nejsou specifické pouze pro krvácení, ale mohou provázet i jiná poranění a onemocnění.

Stavění krvácení

Stavěním krvácení se snažíme omezit průtok krve ranou a podpořit tak její srážlivost. Můžeme toho dosáhnout dvěma způsoby - tlakem a zvednutím krvácející rány nad úroveň srdce. Tlakem můžeme na krvácející ránu působit přímo nebo nepřímo stlačováním tepny, která přivádí ke krvácející oblasti krev.

Přímý tlak použijeme okamžitě, abychom zastavili krvácení bez negativního vlivu na zbývající oběh. Stlačovat musíme 5-15 minut, protože tvorba krevních sraženin a zastavení průtoku krve poraněnou oblastí vyžaduje určitý čas. Pokud je v ráně cizí těleso (střep, nůž), musíme ho pevně fixovat a zamezit jeho dalšímu pohybu. Nikdy cizí těleso z rány neodstraňujeme s výjimkou těles volně ležících (leží pouze na ráně a jejích odstraněním neohrozíme pacienta). Stačujeme vedle rány, podél jejího průběhu.

Obrázek ukazuje možnost fixace cizího tělesa v ráně, pomocí obvazu či náplasti. Okolí rány kolem cizího tělesa musíme přikrýt sterilním krytím, abychom zabránili dalšímu vniknutí infekce.

U velkých krevních ztrát a u cizích tělesech v ráně, která zasahují hluboko do rány a nejsou tedy volně ležící, musíme po prvotním ošetření a zástavě krvácení zavolat odbornou pomoc na tísňovou linku 155 - Zdravotnická záchranná služba!



Pro trenérský portál www.trenink.com tento článek zpracovali:
MUDr. Lenka Hodková a Jiří Břečka,DiS.
Zdravotnická záchranná služba Podbořany

{comment}