Na těchto stránkách již vyšlo několik článků z problematikou první pomoci, namátkou vybíráme Poruchy dýchání, dušnost, dechová nedostatečnost nebo nebo například naposledy dvoudílný [1] [2] seriál Krvácení, což je další velmi častých úrazů.
Každý z nás se dostane do situace, kdy se jeho příteli, známému, rodinnému příslušníku či komukoli na blízku udělá nevolno, pocítí bolesti nebo dušnost, dostane křeče nebo omdlí. Jak se zachovat v takových situacích, které nás opravdu mohou potkat?
Onemocnění srdce
Bolest na hrudi – vzniká náhle, z klidu, po námaze nebo rozčílení. Má pálivý charakter, někdy svíravý, někdy je tlaková. Může vyzařovat do levé horní končetiny, až do malíčku, do zad, do krku i do břicha. Často je spojována s dušností, zejména při pohybu. Při pohybu se tato bolest zhoršuje.
Může se objevit i zvracení nebo pocit na zvracení. Bolest bývá způsobena nejčastěji záchvatem anginy pectoris, kdy je srdce nedostatečně zásobeno kyslíkem kvůli částečnému uzávěru koronárních tepen vyživujících srdeční sval. Bolest u angíny pectoris je většinou přechodná, ustupuje po podání léků, které rozšíří srdeční tepny. Pokud je bolest stupňovaná a trvající více než dvacet minut, jde většinou o bolest způsobenou infarktem myokardu.
Jak budeme postupovat v případě, že před námi je člověk s bolestí na prsou? Nejprve se ho budeme snažit posadit a uklidnit. Uvolníme těsný oděv, aby se mu lépe dýchalo. Podáme lék, který má předepsaný v případě těchto potíží, pokud už je někdy měl. Bývá to většinou Nitroglycerin, který se dává pod jazyk, nebo spreje, které se rovněž stříkají pod jazyk. Může se ale stát, že dotyčný člověk se ještě nikdy na srdce neléčil. V tom případě platí uklidnění, posazení a v obou případech zavoláme odbornou pomoc na linku 155.
Bolest na prsou může mít celou řadu dalších příčin, například i zvýšený krevní tlak, ale také může vzniknout zablokováním páteře. Jelikož tyto stavy nedokážeme jako laici dostatečně odlišit, vždy budeme volat odbornou pomoc.
Stejně budeme postupovat u člověka, který má pocit bušení srdce. Tento člověk bývá stižen většinou srdeční arytmií, tedy poruchou srdečního rytmu. Opět platí posadit a uvést do klidu, zavolat pomoc.
Onemocnění průdušek
K nejčastějším potížím patří dušnost, která vzniká pří záchvatu astmatu, nebo dušnost spojená s chronickým zánětem průdušek. Tito lidé o svých nemocech vědí. Astmatici bývají většinou mladší věkové skupiny, chronickou bronchitidou trpí spíše starší lidé.
Projevy jsou u obou stejné. V důsledku spasmu průdušek se zhorší dech, člověk nemůže volně dýchat, nemůže se nadechnout, vydechnout. V horších formách člověk zápasí o dech. Většinou sedí se zapřenými horními končetinami, čímž pomáhá aktivovat pomocné dýchací svaly. Nedokáže říci větu na jedno nadechnutí. Na dálku můžeme slyšet i projevy sevření průdušek, jako je pískání a vrzání. Dechy jsou krátké, rychlé, vidíme vpadávání nadklíčkové oblasti nebo mezižeberních prostor. Postižení jsou zahlenění a velmi neklidní. Mohou mít promodralé konečky prstů a rty.
Jak se zachovat v takovém případu? Budeme se snažit člověka zklidnit, pokud nesedí, posadit ho, aby se mohl zapřít rukama, uvolníme oděv. Můžeme podat opět předepsané léky, které má v akutním stavu dušnosti užívat, pokud je má u sebe a pokud je ještě neužil! Podáme pouze jednou. Hrozí předávkování. Léčba patří do rukou odborníků. Je-li záchvat mírnější, po podání léku může odeznít. Jestliže bude ale přetrvávat dál, okamžitě voláme pomoc, tedy opět linku 155.
Cévní onemocnění mozku
Patří mezi časté stavy. V důsledku špatného zásobení mozku kyslíkem při uzávěru mozkových cév či při krvácení do mozku dojde k výpadku určité oblasti mozku, která je odpovědná za některé funkce. Jde o pohyb, řeč, paměť a jiné.
Vznikne takzvaná cévní mozková příhoda neboli lidově mrtvice. Mozek přestane danou oblast ovládat a u člověka se to projeví nejčastěji ochrnutím poloviny těla. Někdy může ochrnout pouze jedna končetina, jindy jak horní, tak dolní, může se přidat porucha řeči, s tím, že postižený slyší a rozumí, ale nedokáže odpovědět, protože nemůže.
V těžkých případech může dojít k postižení všech čtyř končetin, jindy k bezvědomí. Lehčí případy se projeví pouze přechodnou ztrátou hybnosti, která může odeznít během několika minut. I v tomto případě musíme být opatrní a zavolat pomoc, protože se zde jedná o takzvanou tranzitorní mozkovou ischemii, tedy přechodné nedokrvení mozku. To už nám ale signalizuje, že v mozku není něco v pořádku, a proto i tento člověk, ačkoli jeho potíže byly přechodné, se má hospitalizovat a vyšetřit.
Nejčastější příčinou bývá mozková ateroskleróza, tedy kornatění tepen. Krvácením se může projevit i anomálie mozkových cév – cévní výduť, která může při námaze a zvýšení krevního tlaku prasknout. Příznaky se shodují s výše popsanými. Při krvácení do mozku jsou postižení častěji v bezvědomí než při nedokrvení neboli ischemii. Ve všech uvedených případech opět voláme odbornou pomoc na lince 155.
Pro trenérský portál www.trenink.com tento článek zpracovali:
MUDr. Lenka Hodková a Jiří Břečka,DiS.
Zdravotnická záchranná služba Podbořany
{comment}