Titulek tohoto zamyšlení jsem zvolil jen z prostého důvodu, že se budu zabývat událostí, která proběhla už před více než týdnem. Vzhledem k mému nabitému programu posledních 2 týdnů se k ní vracím s určitým zpožděním. Jenže se mi zdá velmi zajímavá, a proto se k ní vracím.

Tou fotbalovou událostí byl debakl 0:7, který utrpěla v Lize mistrů slovenská Žilina v domácím utkání s Olympickem Marseille. Ano, dá se to nazvat ostudou a bylo velmi sympatické vyjádření trenéra Žiliny, "olomouckého" Pavla Hapala, v kterém mezi viníky zařadil i sebe a svůj realizační tým a nehodil tedy všechno jen na hráče svého mužstva. To oceňuji, protože chyba Pavla Hapala to byla a velká.

Určitě teď každý přemýšlí, kam mířím. Je to jednoduché. V současné době je nejčastější větou zejména mladších trenérů, že chtějí hrát atraktivní a útočný fotbal. Je to věta, kterou chce slyšet od trenéra každý, kdo se o fotbal zajímá. Chtěl bych to i já a vlastně každý kolega trenér.

Jenže k práci trenéra patří také reálný odhad možností svého mužstva v konfrontaci se soupeřem a k tomu zvolit odpovídající taktiku a způsob hry. A v tom trenér Žiliny selhal, protože nevnímal opakovaně rozdíl mezi tím hrát ligu s Prešovem nebo jiným slovenským soupeřem a francouzským Olympickem Marseille nebo anglickou Chelsea.

Utkání jsem viděl v televizi, stejně jako před časem proti Chelsea a obě měla stejný průběh. Domácí Žilina prohrávala za chvíli 3:0. Bylo jasně vidět, že hráči jsou z ligy zvyklí hrát hodně ofenzívně a po ztrátě míče nedokázali včas reagovat a vracet se do obranného postavení. Jejich „zpátečka“ byla velmi liknavá. Navíc ztrát míčů, z kterých dnes padá nejvíce branek, bylo v těchto utkáních daleko více, než jsou zvyklí. Trenér i hráči byli před utkáním plní optimizmu, protože se to jednak opět chtělo slyšet (jinak by možná nebyl stadion vyprodaný), ale hlavně si mysleli, že když v Marseille prohráli jen 1:0, tak doma vyhrají. Opět chyba. Za prvé v Marseille domácí neproměnili hodně šancí (v Žilině byli daleko efektivnější) a za druhé v domácím utkání se hráči Žiliny dopouštěli logicky více ztrát, ve snaze hrát ofenzívně a to soupeř trestal, tentokrát velmi efektivně.

Z vyjádření všech "žilinských" zainteresovaných je zřejmé, že si to uvědomují a já jsem opravdu zvědavý, zda se poučili a jak všichni, včetně trenéra zvládnou domácí utkání Ligy mistrů se Spartakem Moskva.

Ve srovnání se Žilinou se jinak prezentuje pražská Sparta. Ukazuje se, že i když je kritizovaná za svůj herní projev, tak si počíná daleko zkušeněji a lépe se dokáže aklimatizovat v Evropské lize, i když soupeři (zejména Palermo a CSKA Moskva) jsou velmi silní. Přes tuhle kritiku jsem přesvědčen, že má daleko lépe vyváženou útočnou a obrannou fázi hry, zejména přechodové fáze mezi nimi, tzn. po ztrátě či zisku míče. Kdyby lajdácky neztratila vyhrané utkání na Letné s Lausanne, tak měla postup téměř jistý a zcela zaslouženě. Ukazuje se, že zkušenosti z mezinárodních soutěží jsou důležité a ty ve Spartě všichni mají, vedení, hráči a hlavně trenéři. Tvrdím to i přesto, že se Žilinou Sparta vypadla z účasti v Lize mistrů. Bylo to totiž jen díky nedisciplinovanosti některých hráčů Sparty.



{comment}