Všichni příznivci fotbalu, trenéři i hráči se už určitě moc těšíme na dnešní večerní utkání kvalifikace na EURO 2012 ve španělské Granadě proti domácím mistrům Evropy i světa Španělům. Těším se i já a proto pozorně sleduji veškeré předzápasové pohledy, názory, odhady a typy nejen na konečný výsledek, ale i recepty pro trenéra Bílka na úspěch v tomto těžkém utkání. Upozorňuji, že svůj komentář píšu dnes, tj.v pátek odpoledne v den utkání. Tedy ještě před jeho začátkem, protože po utkání, tzv.“po bitvě“ rozdávat rozumy a návody je jednoduché.

Během své dlouholeté trenérské kariéry pozoruji stejně jako u politiků sklony k populismu i u některých trenérů. Říkám tomu „trenérský populismus“. Zkrátka říkají především to, co se chce právcě slyšet, ale zároveň ví, že to tak nejde. Objevil se i nyní v návodech trenéru Bílkovi pro utkání ve Španělsku.

Mám na mysli doporučení hrát s nimi aktivně a napadat už na jejich polovině. Nejvíce tyhle návody ovšem prezentují ještě nedávní hráči nebo bývalí dlouholetí reprezentanti, kteří si ovšem nikdy nezkusili být v pozici trenéra zodpovědného za výsledek daného utkání.

Pět návodů, jak uspět jsem si přečetl i v dnešním deníku Sport. Se všemi souhlasím: 1. Pohyblivý obranný blok, 2. Nehrát „zanďoura“, 3. Čistota hry nadevše, 4. jednoduše a hbitě do útoku, 5. Využít standartky. Všechno souhlasí, platí to totiž v každém fotbalovém utkání, jen je tu poměrně velký háček, řekl bych dokonce hák. Jak to všechno se svým mužstvem zrealizovat.

Stejně konečně totiž ve čtvrtečním Sportu mluvil i Tomáš Rosický. Popsal strategii Arsenalu v utkání v Barceloně, ale pro dnešní utkání nezapomněl dodat, že horší bude to zrealizovat na hřišti. Proč jsem přidal slovo „konečně“? Protože u našeho kapitána pozoruji už od prvního utkání v Olomouci s Litvou snahu implantovat styl Arsenalu, v kterém on působí, do našeho národního týmu, což je špatně, jak jsem již psal v jednom z předchozích komentářů.

A hlavně jsem zatím na hře našeho mužstva nevypozoroval nějakou vědomou herní strategii, kterou chce trenér s mužstvem hrát. Přirovnal bych to k době před příchodem trenéra Brücknera k mužstvu, kdy reprezentace hrála podle intuice a potřeb zkušených hráčů. Nedávno dokonce jeden reprezentační trenér volil rozestavení na 2 hrotové útočníky, protože si to přál národ. 

Pokud budu uvažovat jako trenér, tak ten tyhle věci musí správně vyhodnotit (návody médií, expertů nebo svých hráčů) a jednoznačně vzít v úvahu možnosti a kvalitu svého mužstva v konfrontaci se soupeřem a podle toho zvolit herní strategii, včetně rozestavení.

Předpokládám, že i trenér Bílek si tohle vyhodnotil a typuji, že naše reprezentace bude dnes večer sázet na precizní defenzívu, na hluboký obranný blok a na rychlé protiútoky. I když u nás v Česku je to strategie pro některé experty zbabělá. Na práci trenéra Bílka se mi hodně věcí nelíbí, ale tohle mu určitě vyčítat nebudu, protože jsem také trenér a nikdy jsem nebyl populista. Proto jsem s tím měl občas i problémy. Pracoval jsem totiž převážně v klubech s nízkým rozpočtem, proto s malými ambicemi, a proto slabším kádrem hráčů a podle toho volil způsob hry. Takto bude dnes přemýšlet určitě i trenér Bílek i přes návody trenérských populistů.