Máme za sebou další utkání kvalifikace na EURO 2012, tentokrát s mistry světa a Evropy Španěly. Potřebovali jsme ubrat ze ztráty doma s Litvou, což se nepodařilo, ale určitě naše mužstvo svým výkonem nezklamalo. Mě tedy určitě ne. Možná některé fotbalové odborníky, kteří radili trenéru Bílkovi napadat jejich rozehrávku již na útočné polovině hřiště.

To by byla chyba a bylo dobře, že trenér zvolil taktiku vystavení hlubokého obranného bloku v rozestavení 4:5:1 se snahou o rychlý protiútok. Navíc tento blok byl tentokrát velmi kompaktní, obranná čtveřice a středová pětice operovali blízko sebe a domácí hráči nemohli uplatnit svoji silnou zbraň, narážečky a „prostrkávačky“ do pokutového území.

Vpředu operoval jen jeden vysunutý hráč Milan Baroš. Ostatní měli za úkol jej rychle doplňovat, což se ale moc nedařilo. Španělé totiž po ztrátě míče okamžitě naše hráče napadali a ti potom jen neadresně museli míče odkopnout. V prvním poločasu navíc byl Baroš nervózní směrem k výrokům rozhodčího, ale ve druhém se uklidnil a byl i nebezpečnější, zejména ke konci utkání. Soupeř jej musel několikrát zastavit faulem, a to znamenalo pro nás nadějné standartní situace, které jsme bohužel nevyužili.

Vzhledem k tomu, že mužstvo podržel náš nejlepší hráč, brankář Petr Čech a navíc jsme se první střelou na branku dostali do vedení, tak je škoda, že jsme jej neudrželi až do konce. Mohli jsme totiž hrát dále svoji hru.

Španělé měli samozřejmě daleko větší procento držení míče, ale to mají s každým soupeřem. Vypracovali si velké množství standartních situací, ale ty jsme dokázali velmi dobře vyřešit. Pokutový kop, z kterého padla vítězná branka, byl odpískán správně. Byl výsledkem přemotivovanosti Rezka při řešení situace jeden na jednoho v našem pokutovém území. 

Všichni hráči hráli  disciplinovaně, což v utkání proti mistrům světa je podmínkou pro úspěch. Je škoda, že se tentokrát nedostavil, protože k němu nebylo daleko a moc by nám v celkovém součtu kvalifikace pomohl.