Na pohádky už dávno nejsem, ale přesto mi připadá, že jednu jsem prožíval během podzimní části letošní fotbalové sezóny a je mi líto, že včera večer pro letošní rok skončila. Mám na mysli neuvěřitelně úspěšnou cestu Viktorie Plzeň Ligou mistrů, konkrétně plný počet bodů v předkolech této nejprestižnější evropské klubové soutěže, působení v neskutečně atraktivní skupině s giganty Barcelonou a AC Milán a na závěr skvěle „zrežírovaný“ průběh závěrečného utkání s AC Milán.

Jsem opravdu z vystoupení našeho fotbalového mistra tak nadšený, že ani nevím, kde mám v hodnocení jejich cesty za postupem do jarního pokračování v Evropské lize začít.

Všeho jsou a ještě dlouho budou plné noviny a to zcela zaslouženě. Nejcennější na této plzeňské jízdě je, že nebyla výsledkem urputného defenzívního pojetí, ale vždy přiměřeně aktivního způsobu hry. V termínu „přiměřeně“ je ukryt rozdílný způsob hry např. v Barceloně a v Jerevanu v prvním předkole. Tahle volba totiž není nic jednoduchého. Mluvit by o tom mohla po loňském nevydařeném vystoupení v Lize mistrů Žilina a tehdejší její trenér Hapal.

 

Mužstvo muselo někdy zvolit variantu hlubokého bloku, ale dokázalo i s Barcelonou a AC Milán vysoko napadat a hrát aktivně. Viktorka uvážlivě dokázala kompaktně měnit rytmus hry, hrála velmi ofenzívně a to platilo i v utkáních s těmi nejsilnějšími, zároveň velmi disciplinovaně v defenzívě a platilo to pro všechny na hřišti. Celý náročný podzimní program týmu zvládla prakticky totožná základní sestava. Trenér Vrba byl v tomto velmi striktní a určitě věděl proč. Svojí hrou zaujala nejen nás, kteří jsme jí drželi v Česku palce, ale i celou fotbalovou Evropu a v neposlední řadě i skauty evropských klubů. Už teď se řeší konkrétní nabídky na hráče Pilaře a Jiráčka a určitě nezůstane jen u nich.

Včerejší závěrečné utkání s AC Milán vypadalo, jako předem připravené drama. Plzni zaručoval bod postup do Evropské ligy a pokud by Borisov nevyhrál v Barceloně, tak mohla i prohrát. Proto po inkasovaných brankách na začátku druhého poločasu a informaci o vedení Barcelony s Borisovem, jsem měl dojem, že mužstvo Plzně bude spokojeno a utkání jen dohraje. Naštěstí spokojeno nebylo a vyvrcholení pohádky s názvem „Plzeň v Lize mistrů“ gradovalo opravdu maximálně, až k obrovské euforii po vyrovnání na 2:2 v nastaveném čase.

Postoupit do dalších jarních bojů po prohře „jen“ díky tomu, že Barcelona porazila konkurenta z Běloruska, by byla kaňka. Sice malinká, ale byla. Takto si hráči Viktorie zajistili postup sami, což byl jejich zápasový cíl. Navíc po remíze s takovým fotbalovým obrem, jako je AC Milán, navíc při vedení soupeře 2:0, navíc bez zraněného Jiráčka, navíc před vyprodaným stadionem, navíc v den narozenin trenéra Vrby a mohl bych pokračovat. Zkrátka mi připadlo, že všechno tohle zakončení někdo zrežíroval, aby euforie byla co největší. Všichni ve Viktorii Plzeň, od vedení, realizačního týmu a hráčů i vyprodaný stadion si tohle všechno, podle mého názoru, zasloužili.

Teď si jen přejme, aby mužstvo neutrpělo na kvalitě až příliš, při předpokládaných odchodech některých hráčů do vyspělejších klubů. To je zkrátka praxe, která, zejména v našich podmínkách, k fotbalu patří. Já jsem ovšem přesvědčen, že i tohle plzeňáci v čele s trenérem Vrbou a majitelem panem Paclíkem, zvládnou. Troufám si zároveň tvrdit, že toto mužstvo má na to, aby něco dokázalo i v jarní Evropské lize. K tomu jim přeji hodně štěstí.