Všichni, kdo sledujeme fotbal u nás i v zahraničí můžeme potvrdit, že velké chyby rozhodčích se vyskytují tady i kdekoliv jinde na světě. V této souvislosti mě zaujalo v deníku Sport srovnání vnímání těchto chyb u nás a například v Anglii.

Impulsem k zamyšlení redaktora Karla Häringa byly chyby rozhodčích ve víkendových utkáních mezi Chelsea a Tottenhamem a Manchestrem United a Aston Villou. Pan Häring konstatuje, že v Anglii za těmito chybami nikdo nevidí úmysl rozhodčího někomu pomoci nebo někoho poškodit, kdežto u nás by se ve stejné situaci vyrojilo hned několik teorií o tom, kdo za těmito chybami stojí. Klubů a osob by se určitě našlo několik.

Má zcela určitě pravdu. Přesně tak by to u nás proběhlo, jenže je třeba si položit otázku, proč by tomu tak bylo.

Celou svoji fotbalovou kariéru bojuji s vnějším fotbalovým světem v obhajování skutečného stavu uvnitř fotbalu. Mám na mysli tvrzení mnohých lidí, že fotbal je džungle, kde se výsledky domlouvají předem atd. Já jsem se vždy fotbalu zastával a zastávat budu i nadále. Mám k tomu totiž několik důvodů. Nebojte se, nejsem naivní snílek a nemyslím si, že nekalé věci v českém fotbalu neexistují. Existují, ale určitě ne ve větší míře, jako v jiných oblastech našeho života. Fotbal je zkrátka součástí společnosti a nemůže být čistší, jako je ona. A ta česká tedy čistá není. V tom se snad shodneme všichni.

Přiznám se, že patřím k těm lidem, kteří dlouhodobě sledovali veškeré dění v republice, včetně politiky. Jenže patřím i k těm, které toto sledování už přestalo bavit, protože zjišťují, kolik špíny, kterou potvrzuje spousta korupčních a jiných kauz, všude u nás máme.  Tam je totiž příčina toho, proč je fotbal u nás vnímán jinak, než v Anglii, a proč jsou chyby rozhodčích logicky vnímány jinak než tam. Je to o vyspělosti a důvěryhodnosti celého systému v této zemi. Kdežto u nás je tomu, především díky našim politikům, zcela jinak. Proto se českého fotbalu zastávám, protože on není horší, než naše společnost, ale má smůlu, že je na něj moc vidět. 

Ano, uznávám, že tenhle argument by k obhajobě nestačil. Mám tedy ještě jeden. Tím je moje dlouholeté působení ve fotbalu. Vzpomínám si, jak mě kdysi, ještě jako aktivního fotbalistu štvaly, po jakémkoliv našem nepovedeném utkání, narážky lidí, že jsme utkání vypustili. Nějaký důvod si vždy našli. Samozřejmě to byly nesmysly, které se u nás okamžitě narodí. Stejně mě to štvalo i jako trenéra. Vždy se snažím být na své svěřence přísný, ale zároveň si vytvořit vztah založený na důvěře. Jinak si trenérskou práci představit neumím. Přesto se občas objevil fotbalista, který měl subjektivní pocit, že mu křivdím, ale to je normální. Tyhle pocity jsem měl několikrát i já v době aktivní kariéry.

Pokud by ještě ani moje zkušenosti nestačily, tak možná zabere ještě jeden. Podle deníku Sport existuje švýcarská společnost Sportradar, která sleduje podezřelé výsledky nejen fotbalových utkání a zajišťuje jejich odpovídající prověření. Buď „jen“ řídícím fotbalovým svazem, v horších případech i policií. Sport o tom psal v souvislosti s dvěma fotbalovými zápasy v Česku. Jeden v dorostu a druhý v I.lize. Kontrola FAČR v průběhu těchto utkání manipulaci vyvrátila, což není nic nečekaného. Ale možná spoustu nedůvěřivců v český fotbal překvapí, že podle vyjádření společnosti Sportradar patří česká liga v tomto smyslu k nejlepším, tedy nejdůvěryhodnějším v Evropě. Opakuji, že to neznamená, že se někdy nevyskytne kauza, která poškodí především image samotného fotbalu, ale to zkrátka k dnešnímu fotbalovému i nefotbalovému světu bohužel patří.

Pro jistotu ještě jeden z mnoha konkrétních důkazů z poslední doby. O tomto víkendu se v Praze na Letné utkaly týmy Sparty a Teplic. Zároveň se může stát, že se oba stejné týmy utkají ve finále „Poháru České pošty“. Nabízela se tedy spekulace, kterou jsem už také často slýchával. Zkrátka mnohým bylo jasné, že Teplice nechají Spartě tři body v lize a ta jim to vrátí ve finále poháru. Pro nesportovce to má přeci jasnou logiku. Jenže Teplice vedly na Spartě 0:2 a ta stačila jen vyrovnat na 2:2, což se v jejím případě rovná porážce, protože v honbě ta titulem potřebovala body tři. Proto chápu rozčilení trenéra Teplic Petra Rady na novináře, který jej s touto spekulací oslovil na tiskovce po utkání. Já bych se naštval úplně stejně.

A pokud ani tento poslední můj argument někomu nestačí, tak patří k notorickým kritikům a spekulantům a není mu pomoci.