Před vánočními svátky a novým rokem, kdy se trenéři připravují na zimní přípravné období a plánují svoje tréninkové jednotky jsme pro vás připravili, a s laskavým svolením hokejového trenéra Dr. Luďka Bukače uveřejňujeme na našich stránkách, článek a analýzu na téma "Trénink ve sportovních hrách", který pomůže (nejen) fotbalovým trenérům osvětlit problematiku tréninku s kondičními aspekty a taktéž vyvrátit některé hluboce zakořeněné "mýty" a "bludy" v kondiční přípravě, spolu s vysvětlením základních principů při sestavování kondičního tréninku v samotné praxi. Zároveň poukazuje na hrubé nedostatky v oblasti opomíjení některých vysoce důležitých principů tréninku.

Ačkoliv je Dr. Luděk Bukač známý především v oblasti hokeje, jeho obecné vize a tato analýza jsou natolik zajímavá, že jsme se rozhodli ji zařadit i na stránky zaměřené především na fotbalový trénink.

V odborné sféře světového hokeje je jméno Luďka Bukače pojmem. Na první pohled by se mohlo zdát, že kouč dvojnásobných mistrů světa z let 1985 a 1996 dal hokeji sbohem, není to však zdaleka pravda. Právě naopak.

Bukač zůstává nadále velmi aktivní, maximálně se věnuje v Česku často velmi zanedbávané stavbě tréninku (nejen hokejového) tak, aby byl co nejefektivnější a nejsmysluplnější.

Luděk Bukač sepsal hodnotnou recenzi na téma tréninku ve sportovních hrách. "Podnětem k této recenzi je fakt, že český sportovec v kolektivních sportech zaostává za světovou konkurencí. Chtěl bych na tomto místě vysvětlit, proč tomu tak je," přibližuje Bukač.

Vzhledem k tomu, že se v článku objevují specifické odborné termíny s nimiž někteří začínající trenéři ještě nesetkali, doporučujeme využít diskusního fóra, kde na otázky z této oblasti s patřičným vysvětlením daného odborného termínu odpovíme.

Luděk Bukač: Zaostáváme za světem. Proč?

Břemeno teoretického konzervatismu

Racionálně vysvětlit a pro praxi vymezit funkční vizi tréninku ve sportovních hrách není jednoduché. Český formální výklad teorie sportovního tréninku byl již v prvopočátku až dodnes vždy koncipován na podstatě schematismu a nedoložených tvrzení. Zejména dogmatické třídění pohybových schopností je pro kondiční (KT) a technický trénink (TT) rozporuplné, zavádějící a neproduktivní. Podnětem k recenzi tohoto stavu je zaostávání českých hráčů v kondiční kvalitě lokomoce a techniky.

V porovnání se světovou konkurencí jejich pohybový projev v rychlostním a silovém herním kontextu stagnuje. V tréninku této fyzické nedostatečnosti koučové tápou. Běžně proto odpovědnost přenášejí na kondiční specialisty. Zpravidla se jedná o bývalé lehké atlety, kondiční cvičitele a instruktory fitness. Ti bez hlubšího porozumění pro kognitivní, motorickou a kondiční herní jednotu uplatňují metody, které na první pohled nebo pro laiky působí atraktivně a zdánlivě i progresivně. Avšak ve skutečnosti se jedná o časem překonanou metodiku.

Faktickým výsledkem práce těchto specialistů je proto pouze větší či menší obecný příspěvek síly, rychlosti, vytrvalosti, atd. do od herně izolovaného fyzického fondu jedinců. Vliv takto vedeného tréninku je na vzestup herní výkonnosti neurčitý. Je zarážející, že koučové sportovních her se ke spojitosti tréninku kondice, lokomoce, techniky a herní výkonnosti téměř nevyjadřují.

Jejich pasivita k tomuto problému potlačuje neodkladně potřebnou a široce otevřenou diskuzi trenérů. Překážkou je i postoj některých, dnes již renomovaných kondičních expertů. Řada z nich vlastnící progresivní know-how svoji práci nesmyslně utajuje.



Negace soutěžní, herní, technické a kondiční adaptivní jednoty

V naší úvaze na trénink nahlížíme jako na neoddělitelnou součást od soutěžní praxe. V této souvislosti se soutěž, herní trénink, trénink techniky a kondiční trénink podílejí na adaptivní (rozuměj herní) přeměně společně. Významnou složkou tohoto komplexu je kondiční trénink (dále jen KT) a trénink techniky. Kondiční dispozice samy o sobě herní motoriku nekultivují. Rozhodujícím ukazatelem užitnosti KT je kvalita lokomoce a kvalita techniky. Herní i kondiční zatěžování nesmí zahrnovat účinky vedoucí k pomalosti a nevyspělé technice.

Tak jako ve vývojové motorice dětí, pohyb a jeho postupnou složitost, obtížnost i kvalitu vždy předcházejí vnitřní tělesné obměny (morfologické, funkční, atd.) tak antecedencí hodnot motorické výkonnosti ve vrcholovém sportu jsou vnitřní adaptační proměny. Tato kvalitě pohybu předcházející podmínka poukazuje na rizika a možné potenciální ztráty účinnosti KT.

Jedná se o volbu obsahu, prostředků a režimů zatěžování. Hodnotu užitnosti KT nepochybně snižuje vzájemné odlučování kondičních od technických a herních souvislostí. Větší či menší obsahové odtržení KT od herní podstaty produkuje herně limitovaný kondiční příspěvek.

Pochybeným benefitem bývá zvýšená, avšak herně neplodná obecná tělesná zdatnost. Nezbytnou odborností kondičních trenérů ve sportovních hrách je pochopení dovednostní, technické a kondiční jednoty. Zejména se jedná o cit pro volbu a skladbu kondičních prostředků.

Další závažnou podmínkou je kvalita intenzity zátěžových intervalů a technika provedení. Pozornost zahrnuje detailizaci techniky, rozčleňování a scelování dílčích pohybů v herní činnost. Součinnost veškerých pohybů zajišťuje koordinace. Funkčnost koordinace spočívá v harmonizování neustále se měnících pohybů a dovedností v kontextu herních požadavků. Podmínkou pro zdokonalování techniky je stupeň motorické adaptace.

Klíčovým problémem je spojování lokomoce s dovednostně odlišnými úkony V tomto směru prioritou při volbě zátěže je, aby veškerá cvičení svým obsahem i podobou vždy vycházela z reálného herního obrazu. Oslabování tohoto zřetele je pomíjení faktu, že herní výkon je více než prostý součet dílčích kondičních a herních ukazatelů.

Přesněji řečeno, kondiční podpora techniky veškerých herních dovedností a činností, tj. funkční zvyšování komplexní pohybové kvality nastává pouze tehdy, když aktivace spektra energetických cest probíhá najednou skrze strukturovaný, tj. celistvý pohyb. Pro tuto zátěž se v KT používá názvů komplexní, souběžný, kontrastní nebo kombinovaný trénink. Často se setkáváme i s označením cross-training.

V případě, že kondiční cvičení cílená na dílčí motorické souvislosti v sobě nenesou koordinační a metabolické herní průběhové relace, potom vliv KT na herní výkonnost je nevýrazný. Pro správné porozumění tohoto problému považujeme za nutné přesněji objasnit význam formulací strukturální a spektrální.

Znakem výrazu strukturální je všudypřítomnost koordinace. Koordinace pohybový detail aktualizuje, různorodá dovednostní seskupení propojuje a sceluje v komplexní činnost. Řízení a regulace pohybů je centrální i periferní. Herně určená segmentální pohybová složitost může probíhat buď odshora dolů (ruce, trup, nohy) anebo odzdola vzhůru (nohy, trup, ruce).

Situačně potřebnou dynamizaci herního pohybu produkuje souběžně spolupůsobící a od pohybu neoddělitelné metabolické spektrum. Energetické spektrum kryje pohybovou činnost veskrze pohybový detail, dílčí úkon a celek. Situačně potřebné seskupení energetických cest uvádí v činnost rychlou sílu, výbušnou sílu a svalovou vytrvalost. Rychlostně maximalizovanou lokomoci a tempově intenzivní činnost zhruba do 30 sekund uhrazuje anaerobně rychlostně kritické laktátové energetické krytí.

Segmentální dovednostní relace „rychlých rukou a klidných nohou“ či opačně jsou akutně proměnlivé. Navíc rychlost reakce přisuzuje hernímu pohybu závislost na vizuálním vnímání, rychlém myšlení a pružném rozhodování. Pozitivní herní odezva na různorodě strukturované a v intenzitě diferencovaně modelované anaerobní zátěže přichází po častém a dlouhodobém opakování.

Tento postup lze označit jako drilování. Výsledkem takto pojatého KT a tréninku techniky jsou neuromotorické, morfologické a metabolické mikro a makro progresivní proměny uvnitř těla. Tyto proměny ruku v ruce s herním tréninkem a soutěžní praxí přeměňují kondiční kvalitu jednoduché i technicky složitě koordinované herní činnosti.

Ignorance tréninku techniky

Ortodoxní vzdělávací systém a nedostatek aktualizovaných informací odborný růst koučů zpomaluje. Tak jako u kondičních trenérů konstatujeme odtržení od herní motorické celistvosti, tak na straně druhé u koučů týmových sportů se setkáváme s podceňováním vážnosti tréninku techniky a kondice. Tím, že koučové mužstev jsou jednostranně koncentrováni na výměny hráčů a personální skladbu týmu, taktické a systémové herní náležitosti intenzivní drilování techniky a kondiční výkonová materie jim uniká. V aplikaci teoretických poznatků koučové poněkud stagnují. Specializovaný trénink techniky je prozatím v plenkách.

Kmenovou herní dovedností je lokomotorika (běh, bruslení). Herní lokomoce je kondičním pilířem veškerých složitě koordinovaných dovednostních celků. Kondičními protagonisty lokomoce je koordinace, svalová síla a anaerobní vytrvalost svalstva nohou.

Návykové anaerobní metabolické nastavení svalstva dolních končetin umocňuje rychlost a technická kvalita veškerých lokomočních dovedností. Klíčovými ukazateli lokomoční kvality je rychlost přemísťování, mobilita na malém prostoru, schopnost akcelerace, decelerace, změny směrů, starty a zastavení, obraty, otočky, ostré oblouky, výskoky, výpady a udržování dynamické či statické stability.

Vysoká frekvence kroků jako další faktor rychlosti lokomoce znesnadňuje techniku kontroly míče či kotouče (dále jen MK). Principiálně, nohy hráče proto nejsou nohami sprintera, lehkého atleta či cyklisty. Proměnlivě klikatá, nepřetržitě přeměňovaná a dovednostně i intenzitou stále se měnící lokomoce techniku činností s MK koordinačně buď obstruhuje a nebo usnadňuje.

Koordinování rytmicky a dovednostně diferencované lokomoce s činnostmi s MK je vzájemně podmíněné. Konkrétně technicky obtížné až artisticky náročné úkony rukou či opačně nohou vyžadují současně se měnící kontrastní rytmizaci segmentálních úkonů. Koordinační složitost a dynamizaci techniky s MK podporuje redukovaná lokomoce s vnitřně skrytým dynamizačním potenciálem. Typické je zvolněné tempo, klamání, oddalovaná rozhodnutí, prodlevy, zastavení činnosti, výskoky, v hokeji skluz atd. Naproti tomu frekvenčně usilovná lokomoce techniku s MK limituje.

Účinnost rytmického souladu lokomoce a techniky s MK násobí lokální dynamizační a silově vytrvalostní potenciál výkonného svalstva. Aktuálně se jedná o starty, zastavení, úniky, úhyby, výpady, otočky atd. spojené s bleskurychlou manipulací s MK. Veškeré technicky náročné dovednosti nohou s i bez MK vyžadují udržování dynamické i statické rovnováhy. Tu zabezpečuje síla nohou, zpevněný tělesný střed a podpora paží a rukou.

Je nesporné, že centrálním hybatelem herních činností jsou dolní končetiny. Silné a pevné nohy ve vysoké rychlosti a v kontextu náhlých lokomočních změn fixují směr pohybu a stabilizují pevnost úpolových střetů. Funkci transmitéra hladkého průběhu segmentálně pohybových rozdílností a stabilizátora balančních obtížností v pohybu i na místě plní zpevněný tělesný střed. Dynamizací pohybu zvyšované kinematické účinky lokomoce násobí hmotnost hráčů. Kinematické vlivy zasahují pohybový celek komplexně.
Amortizaci setrvačnosti a akumulaci kinetické energie je schopen absorbovat a kontrolovat pouze patřičně zvětšený objem výkonného svalstva nohou. V basketbalu a ledním hokeji v důsledku manipulace s MK i objem svalstva paží. V rané dospělosti a při dostatečně zpevněné technice dovedností nabývá odborně vedený hypertrofický trénink své funkční opodstatnění.

závěr analýzy v druhém pokračování ...



{comment}