Sdílejte:
Čtvrtek odpoledne na stránkách trenérského portálu trenink.com přináší závěrečný čtrnáctý díl velice úspěšného seriálu trenéra Josefa Vrážela, který je zaměřen na problematiku rychlostních schopností hráčů.Poslední část, stejně jako předposlední třináctá, nese název Rychlostně - herní součinnostní chování hráčů v různě navozených podmínkách situačního charakteru. Důležité je rychlostně herní součinnost rozvíjet již od nejmenších věkových kategorií.
Čtrnáctý díl navazuje na sedm předchozích článků, které popisovaly praktickou aplikaci rychlostních cvičení [6] [7] [8] [9] [10] [11] [12]. Rozvíjí teoretické základy vysvětlené v předchozích dílech, které jsou zde demonstrovány na příkladech určených pro praxi.
3.4 Rychlostně - herní součinnostní chování hráčů v různě navozených podmínkách situačního charakteru
Vrcholným projevem rychlostních schopností hráče je rychlost herní součinnosti. Současná nejlepší fotbalová mužstva se vyznačují jak tím, že jednotliví hráči vynikají rychlostí jednání, ale současně dokážou tyto schopnosti vložit ve prospěch týmu.
Tyto mužstva dokážou realizovat herní činnosti v maximálním tempu ať už se jedná o rychlý protiútok, rychlý návrat do obranných pozic, překonávání presinkových situací a tak podobně. Také na nižší úrovni je neoddiskutovatelný význam rychlosti spolupráce dvojic, trojic, útočníků, obranné čtveřice a tak dále. Cílem rychlostního tréninku tedy musí být rozvoj herní rychlost, jako souhrnného projevu všech komponent rychlosti.
Rychlostně herní součinnost můžeme rozvíjet již od nejmenších věkových kategorií. Jako příklad může sloužit jednoduché průpravné cvičení:
Cvičení (3)Je spojením v předchozích cvičeních naučených herních dovedností. Ale samozřejmě i dalších dovedností, jako narážečky, obcházení soupeře a tak dále. Je vhodné pro hráče starších přípravek a mladších žáků.
Popis průpravného cvičení:
- herní prostor je tvořen dvěma sektory
- každý o velikosti zhruba 10x15 metrů
- v každém sektoru je jen jeden obránce
- obránci nesmí přebíhat ze sektoru do sektoru
- dvojice útočníků se snaží překonat pomocí vzájemné spolupráce obránce v jednotlivých sektorech
- a pokud se jim to podaří, pak akci zakončují střelbou
- zpočátku regulujeme aktivitu obránců
- můžeme hráčům určit způsob překonání obránce například:
(a) pomocí zabíhání
(b) narážečky
- ale v tomto případě je třeba, aby se na závěr měli hráči možnost vždy projevit samostatně
Varianty:
- hráči mají na akci časový limit
- po finálmí přihrávce musí hráč zakončit na (1,2,3) doteky
- útočníci soutěží o počet zakončených a nezakončených akcí, branka platí za dva body
Dalšími vhodnými příklady cvičení pro rozvoj herně rychlostní součinnosti pro starší kategorie vyšly nedávno na portálu trenink.com z pera (klávesnice) Vladana Pražáka v jeho seriálu Herní cvičení: Součinnost hrotových hráčů a středového hráče při hře 3:3 s osobní obranou [1] [2] [3] [4] [5] [6]
{moscomment}
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních 
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo 
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu. 
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice 
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci 
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají 
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni. 
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.