"Dnešní vrcholový sport spojujeme s vysokým objemem zatížení a také řadou stresujících faktorů, které ovlivňují výkon sportovce. Jinak tomu není ani v kopané, jednomu z nejpopulárnějších sportů na světě," říká autor prvního dílu seriálu Bc. Ondřej Crla, který ho pojmenoval Regenerace ve fotbale. Celý seriál vychází z její bakalářské práce. Sedmý díl seriálu navazuje na díl s názvem Regenerační prostředky.
Ondřej Crla, autor celého seriálu k problematice dodává: "V současné době u fotbalistů stále častěji objevujeme problémy způsobené nedostatečnou regenerací. Mezi jednotlivými výkony se hráči nedokážou plně zotavit a dochází k nástupu únavy, která se většinou kumuluje a může docházet až k poklesu výkonnosti. Důležitou roli pak hrají regenerační prostředky, které mají urychlovat proces regenerace a rychleji odstraňovat únavu."
Cílem seriálu je poskytnout čtenářům portálu fotbalových trenérů www.trenink.com základní informace týkající se fyziologie a regenerace.
Kompenzační cvičení
Kompenzační cvičení jsou cíleně zaměřená tělesná cvičení, která pozitivně ovlivňují zejména podpůrně pohybový systém. Jejich působení lze zacílit nejen na pasivní (podpůrnou) složku hybného systému (klouby, vazy a šlachy), ale zvláště pak na svalovou tkáň - složku aktivní (výkonnou). Využitím kompenzačních cvičení přispíváme k harmonickému tělesnému rozvoji organizmu, a tím napomáháme ovlivňovat i funkční stav vnitřních orgánů jedince. U hráčů fotbalu řadíme tato cvičení k základním prostředkům, které napomáhají harmonizovat funkční stav organizmu a odstraňovat únavové projevy především hybného systému.
Hlavním úkolem kompenzačních cvičení je korigovat případnou svalovou nerovnováhu nebo předcházet jejímu vzniku, dále zabraňovat nefyziologickým změnám v hybných stereotypech a v kombinačním zapojování jednotlivých svalových skupin. Díky pečlivému zařazování individuálně vybraných kompenzačních cvičení v náročném sportovním tréninku můžeme oddálit až zabránit vzniku posturálních vad a funkčních poruch s následnou bolestivostí (u fotbalistů hlavně v oblasti bederní páteře). (Bursová, Vojtík, Zalabák, 2003)
Podle fyziologického účinku a účelového zaměření rozlišujeme kompenzační cvičení: (Bursová, Vojtík, Zalabák, 2003)
• uvolňovací• protahovací
• posilovací
Pro udržování harmonického rozvoje hybné soustavy a správného držení těla posilujeme především svalové skupiny s fázickou převahou a protahujeme svalové skupiny s tonickou dominancí. Abychom zajistili efektivní výsledek, je nutné dodržovat posloupnost jednotlivých cvičení, kdy zařazujeme na prvním místě protahovací cvičení po důsledném uvolnění a na místě druhém posilujeme svalové skupiny s opačnou funkcí (antagonistů). (Bursová, Vojtík, Zalabák, 2003)
Didaktické zásady a doporučení: (Bursová, Vojtík, Zalabák, 2003)
• správně volíme cviky s ohledem na svaly tonické či fázické• snažíme se učit účelnému svalovému napětí a uvolnění zejména velkých svalových skupin
• dbáme na přesné a správné provádění jednotlivých cviků
• cvičíme pomalu, soustředěně a vědomě, což umožňuje přesné provedení
• jednotlivé cviky doprovázíme správným hlubokým dýcháním
• začínáme cvičit od nízkých poloh k vyšším, od jednodušších ke složitějším -vždy s ohledem na kalendářní věk a výkonnostní úroveň dětí
• volíme vhodný počet opakování podle obtížnosti cviku, momentální únavy a soustředění dětí
• cvičíme pestře a používáme nejrůznější cvičební pomůcky - např. posilovací gumy, velké míče, overbally, tyče, plastové láhve a mnohé další
Doplňkový sport
Správně zvolená sportovní činnost, kde zapojujeme především ty svalové skupiny, které při sportu nejsou zatíženy, může být specifickou formou kompenzace. Vhodná doplňková činnost nemůže ovšem plně nahradit kompenzační cviky a její výběr není vůbec snadný. Doplňková sportovní činnost je zároveň součástí psychologické regenerace, při níž dochází k uvolnění velkého duševního napětí vzniklého z monotónnosti tréninkového úsilí.
Toto se vztahuje především na individuální sportovní odvětví, pro která jsou vhodnou kompenzací nejrůznější hry pravidelně zařazované do regenerace. Nejlepším řešením pro výběr doplňkového sportu je plavání, jež zatěžuje pohybový systém většinou symetricky a klade i odpovídající nároky na kardiovaskulární systém. (Jirka, 1990)


Rychlostní a akcelerační schopnosti představují v moderním fotbale klíčový výkonnostní faktor, který často rozhoduje o úspěchu jednotlivce i celého týmu. Systematické testování rychlostních parametrů umožňuje trenérům objektivně posoudit aktuální úroveň hráčů, sledovat jejich vývoj a cíleně upravovat celé tréninkové procesy nebo konkrétní rychlostní cvičení. V současné době existuje široké spektrum testů, od jednoduchých lineárních sprintů po komplexní multidimenzionální protokoly, které simulují specifické herní situace ve fotbale.
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo
Ořechy a semena nejsou jen drobnou pochoutkou – pro fotbalisty představují cennou složku stravy, která může podpořit výkon na hřišti i urychlit regeneraci po náročném zápase. Tyto výživové poklady jsou plné zdravých tuků, bílkovin,
V moderním fotbale hraje správná
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci
Koordinační a obratnostní schopnosti představují v moderním fotbale klíčový výkonnostní faktor, který ve spojení s rychlostí a reaktivitou rozhoduje o úspěchu hráče v herních situacích. Zatímco
Nástup zimy a
Rychlost, obratnost, koordinace a celková hbitost hráčů patří mezi klíčové faktory úspěchu v moderním fotbale. Zatímco profesionální kluby investují miliony do sofistikovaných systémů pro měření výkonnosti, amatérští a poloprofesionální trenéři často spoléhají na subjektivní pozorování nebo jednoduché stopky s výraznou chybovostí.